Při rekonstrukcích starších domů často narazíte na původní hliněné nebo smíšené zdivo. Hlína má skvělé akumulační vlastnosti, ale trpí vlhkostí. Před tím, než ji zatížíte novou akumulační vrstvou, zajistěte odvlhčení a vyrovnání vlhkosti pod 10 procent. Jinak se tepelná vodivost výrazně sníží a hrozí plísně. U novostaveb zase dbejte na to, aby akumulační jádro bylo v tepelné obálce budovy, nikoli v příčkách oddělených od zdroje tepla. Ideální je umístit akumulační hmotu do středu dispozice, kde může přijímat teplo ze slunce i z vytápění.
Při návrhu akumulačního zdiva rozhoduje především poměr mezi tepelnou kapacitou, tepelnou vodivostí a objemovou hmotností. Nejčastější chybou je volit příliš tlustou stěnu z materiálu s nízkou vodivostí, třeba z pórobetonu nebo dutých cihel. Taková stěna sice pojme hodně tepla, ale jen do své povrchové vrstvy, a vnitřek zůstává chladný. Pro akumulaci jsou vhodné těžké materiály s vysokou objemovou hmotností – plné pálené cihly, beton, vápenopískové cihly nebo nepálená hlína. Ty mají schopnost teplo nejen přijmout, ale také ho postupně uvolňovat do místnosti.
Výroba tuhého šamponu doma není žádná věda, ale chce to trochu trpělivosti a dávkování, které sedí vaší pokožce. Základ tvoří dvě složky: bylinkový odvar a směs olejů. Odvar dodá šamponu vůni a prospěšné látky, oleje zase hloubkovou péči. Důležité je vybrat bylinky podle typu vlasů – kopřiva na mastné, heřmánek na světlé a suché, rozmarýn pro podporu růstu. Odvar si připravte den předem, nechte ho vylouhovat alespoň hodinu, pak sceďte. Vyhněte se převařené vodě z kohoutku, pokud je tvrdá – použijte raději balenou nebo přefiltrovanou.
Bylinky nakonec ovlivní nejen vůni, ale i konzistenci. Například odvar z dubové kůry obsahuje třísloviny, které mohou hmotu zbytečně vysušit a způsobit praskliny. Pokud chcete suché bylinky zamíchat přímo do těsta, musíte je nejdřív rozdrtit na jemný prášek a prosít – jinak se v šamponu objeví hrubé částečky, které se při mytí špatně vymývají. Alternativou je přidat sušené květy do odvaru, ale pak je nezapomeňte znovu scedit. Všechny suroviny by měly být pokud možno v bio kvalitě, ale nepropadejte panice, když něco neseženete – i běžné suroviny fungují.
Proč oleje přidávat až nakonec a v malém množství Oleje jsou v tuhém šamponu nejzrádnější složkou. Pokud jich přidáte moc, šampon bude sice krásně vonět a vlasy vyživí, ale zároveň je zatíží a způsobí rychlé mastnění. Pro běžné vlasy stačí 3–5 % z celkové hmotnosti suché směsi. Do odvaru přidejte jen pár kapek oleje (např. jojobový, mandlový nebo arganový), a to až po zchlazení, aby se nezničily cenné látky. Pro suché vlasy můžete přidat o něco více, ale nikdy ne více než polévkovou lžíci na 200 gramů směsi. Vše důkladně promíchejte, ale netlačte na to – přebytečný vzduch vytvoří v šamponu dutiny, které se pak drolí.
Oleje vybírejte s rozmyslem. Kokosový olej je sice levný a snadno dostupný, ale pro mnoho lidí komedogenní – po umytí mohou mít pocit mastných vlasů. Lepší volbou je jojobový olej, který se svým složením podobá kožnímu mazu, nebo olej z hroznových jader pro jemné vlasy. Pro suchou pokožku hlavy přidejte pár kapek tea tree oleje, který působí antibakteriálně. Nikdy nepoužívejte éterické oleje v čisté formě netestované na alergii – udělejte si předem náplasťový test na vnitřní straně předloktí.
Hotový šampon skladujte v suchu, nejlépe v papírovém sáčku nebo krabičce s otvory. Při použití ho nenamáčejte celý – stačí ho přetřít po vlhkých vlasech, napěnit a opláchnout. Po každém použití nechte šampon pořádně oschnout, jinak změkne a začne se drolit. Pokud se vám přesto stane, že se rozpadá, nevadí – rozdrcené kousky můžete použít jako sypký šampon na mytí, jen je nasypte do dlaně a smíchejte s trochou vody.
Materiál musíte vybírat tak, aby jeho tepelná vodivost odpovídala tloušťce. Vysoká vodivost (beton, žula) znamená rychlé šíření tepla celou stěnou, ale také rychlejší únik do okolí. Nízká vodivost (dřevo, pórobeton) zase vede k tomu, že se teplo hromadí jen v povrchové vrstvě. Praktické pravidlo: čím těžší materiál, tím lépe akumuluje, ale musíte ho kombinovat s dostatečnou izolací zvenčí. Typická chyba je postavit akumulační stěnu z plných cihel bez vnější izolace a pak se divit, že teplo mizí ven. Akumulace nemá smysl, pokud není zdivo odděleno od exteriéru tepelným štítem.
Při výběru nádoby se vyhněte igelitovým sáčkům, které propouštějí vzduch. Ideální jsou skleněné dózy s gumovým těsněním nebo kovové krabičky. Pokud používáte plastové boxy, zkontrolujte, zda jsou určené pro potraviny. Důležité je také nádobu naplnit co nejvíce – čím méně vzduchu uvnitř, tím pomalejší oxidace. Pokud máte půlku dózy prázdnou, přidejte do ní kousek pečiva nebo vatový tampon, který pohltí vlhkost.
If you have any queries relating to wherever and how to use prehledne-Navody.Gitbook.Io, you can speak to us at our web-site.