Odpoledne ve školní družině bývá dlouhé a děti mají energie na rozdávání. Klasické honičky je ale po pár týdnech omrzí a začnou se nudit, nebo naopak příliš divočí. Řešením nejsou další opakování vybíjené, ale hry, které zapojí hlavu i tělo zároveň. Následující tipy jsou ověřené v praxi, nevyžadují žádné pomůcky a zvládnete je s dětmi od první do páté třídy.
Kontrolujte obsah přibližně jednou měsíčně – pokud cítíte zatuchlinu nebo vidíte změnu barvy, znamená to, že se do nádoby dostala vlhkost. Takové bylinky už nemá smysl zachraňovat. Při vaření pak bylinky přidávejte na začátku tepelné úpravy, protože sušené potřebují čas, aby se uvolnila chuť. Čerstvé aroma se znovu objeví, pokud je krátce rozdrtíte v prstech nebo je spaříte malým množstvím horkého vývaru. A pamatujte, že sušené bylinky jsou intenzivnější než čerstvé – stačí zhruba třetina až polovina původního množství, abyste nepřebili jídlo.
Ideální způsob sušení závisí na typu bylinky. Pro tvrdolisté druhy (šalvěj, majoránka) použijte sušení na vzduchu – svažte je do malých svazků a zavěste hlavičkami dolů na tmavé, suché a dobře větrané místo. Teplota by neměla přesáhnout 35 °C, aby se neznehodnotily silice. Měkčí listy, jako je bazalka nebo meduňka, rychleji ztrácejí barvu i vůni; proto je raději rozložte na síto nebo je sušte v sušičce na ovoce při nízké teplotě. Troubu nepoužívejte, protože i nejnižší stupeň bývá příliš horký a bylinky se spíše upečou.
Dalším trikem je přidat do těsta trochu strouhanky nebo krupičky. Ty absorbují přebytečnou vlhkost, a výsledek je pak pevnější a méně nasákavý. Můžete také zkusit část syrových brambor nahradit vařenými a vychladlými – škrob v nich obsažený pomáhá držet tvar bez většího množství mouky. A pokud chcete ubrat tuk úplně, osmažte bramboráky na pánvi s keramickým povrchem, kde vystačíte s minimem oleje, nebo je upečte v troubě na pečicím papíře.
Podkrovní pokoj pro děti láká svou atmosférou i praktickým využitím prostoru pod krokvemi. Než se ale pustíte do zařizování, myslete na to, že se tu bude dítě pohybovat, hrát si i spát. Největší rizika představují šikmé stěny, nízký strop, nedostatek světla a problémy s větráním. Důležité je naplánovat vše tak, aby pokoj byl nejen krásný, ale hlavně bezpečný a pohodlný pro každodenní používání.
Vyhněte se také časté chybě: nezačínejte hru s vysvětlováním, které trvá deset minut. Děti to neudrží v hlavě. Místo toho předveďte hru s dobrovolníkem nebo hrajte první kolo napůl „nanečisto”, bez bodování. Jakmile děti pochopí princip, přidejte pravidla a soutěžní náboj. A hlavně — hrajte s nimi. Když se zapojíte, děti vnímají hru jako něco hodnotného, ne jako vyplnění času. Vyzkoušejte všechny tři hry a uvidíte, že běžné odpoledne v družině najednou uteče rychleji a děti budou odcházet spokojené a unavené.
Druhou variantou je „Barevné dvojice”. Rozdělte děti do dvojic a každé dvojici přidělte barvu (červená, modrá, zelená). Pak zavoláte barvu a dvojice s touto barvou musí co nejrychleji proběhnout mezi dvěma vyznačenými body. Ale pozor — nejde o rychlost, ale o spolupráci: děti musí běžet bok po boku, držet se za ruce a nesmí se rozpojit. Pokud se rozpojí, vrací se na start. Tato hra učí děti koordinaci a vzájemné ohleduplnosti. Typická chyba je, že učitelé volají barvy náhodně a některé dvojice čekají dlouho. Místo toho vyzkoušejte postupné vyřazování: každé kolo vypadne nejpomalejší dvojice, takže je stále napětí.
Nezapomeňte, že funkcionalistické vily nejsou jen muzea – jsou to živé domy s vlastní atmosférou i příběhy. Pokud se vám podaří navštívit víc než jednu, porovnejte, jak se liší přístup jednotlivých architektů – třeba mezi vilou Tugendhat od Miese van der Rohe a Müllerovou vilou od Adolfa Loose najdete zásadní rozdíly v pojetí prostoru. Až budete stát před prosklenou stěnou s výhledem do zahrady, vzpomeňte si, že Karel IV. měl sice svůj hrad Karlštejn, ale tohle je úplně jiný druh luxusu – luxus vzduchu, světla a jednoduchosti. Takže si prohlídku užijte a nechte se unést minimalismem, který přežil staletí.
Pozor na typickou chybu – sušení na přímém slunci. UV záření rozkládá chlorofyl i aromatické látky, takže výsledek je vybledlý a bez chuti. Stejně nevhodné je sušit bylinky v blízkosti sporáku, kde kolísá teplota a vlhkost. Zkontrolujte, zda jsou bylinky suché: list by měl být křehký a praskat mezi prsty, stonky se ohýbají, ale nelámou úplně. Pokud nějaké části ještě vahají, vraťte je do sušičky nebo nechte doschnout na síť, jinak se při skladování objeví plíseň.
If you have any kind of questions relating to where and the best ways to make use of NáBytek na míru, you could contact us at the web site.