Když vám někdo nabízí „jistý” výnos nebo „bezplatnou” správu účtu, měli byste zpozornět. Prodejci finančních produktů často používají osvědčené techniky, které mají za cíl oslabit vaši ostražitost. Nejde o to, že by každý poradce byl podvodník, ale o to, že i legální produkty bývají prezentovány tak, abyste neviděli všechny náklady a rizika. Základní obrana je jednoduchá: nikdy nepodepisujte nic hned při první schůzce a vždy si vyžádejte všechny dokumenty k prostudování doma.
Rozdíl mezi životním a úrazovým pojištěním se zdá na první pohled jasný, ale v praxi se v něm vyzná málokdo. Životní pojištění chrání vaše blízké pro případ smrti, ale také vás samotné při vážných diagnózách nebo dlouhodobé pracovní neschopnosti. Úrazové pojištění je užší – řeší následky nehod, jako jsou zlomeniny, popáleniny nebo trvalé následky po úrazu. Než začnete vybírat, zjistěte si, co přesně potřebujete pokrýt. Jinou strategii zvolí živitel rodiny s hypotékou a jinou svobodný bez závazků.
Dalším častým jevem je zamlčování nákladů. Prodejce vám nadšeně popisuje, kolik můžete získat, ale už se nezmíní o vstupních poplatcích, poplatcích za správu nebo o sankcích za předčasné ukončení. Všechny tyto položky najdete v sazebníku, ovšem málokdo ho dostane do ruky před podpisem. Nebojte se zeptat: „Jaké jsou celkové roční náklady produktu v procentech?” a „Co se stane, když budu chtít peníze vybrat dříve?” Pokud na tyto otázky nedostanete konkrétní odpověď, je to důvod k odchodu.
Kontrolujte také všechny příchozí platby, nejen výdaje. U některých účtů se může objevit „poplatek za příchozí platbu”, což je v Česku neobvyklé, ale u některých účtů vedených v cizí měně to bývá běžné. Pokud vidíte částku, která je nižší, než jste očekávali, může jít právě o stržený poplatek za zpracování příchozí platby. Stejně tak si všímejte výběrů z bankomatů – nejen z cizích, ale i z vlastních. Někdy je první výběr z cizího bankomatu v měsíci zdarma, ale druhý už stojí. Bankovní výpis vám ukáže jen částku, ne důvod, proč se liší od toho, co jste si vybrali.
Kdy má smysl jednat a na co si dát pozor Prvním a nejdůležitějším momentem je konec fixace. Pokud vám končí fixovaná úroková sazba, banka vám obvykle nabídne novou sazbu, která ale bývá vyšší než ta, kterou byste získali jako nový klient. Právě v tomto období porovnejte nabídky více bank. Nezůstávejte u své současné banky jen ze setrvačnosti. Většina bank umožňuje refinancovat bez sankcí až v posledních třech měsících před koncem fixace, takže si v kalendáři označte toto okno a začněte jednat s předstihem.
Po dokončení platby si vždy zkontrolujte notifikaci nebo e-mail s potvrzením. Měla by obsahovat správné údaje o příjemci i částce. Pokud se liší, okamžitě kontaktujte podporu své banky. Uložte si potvrzení pro případnou reklamaci.
Druhým důležitým faktorem jsou náklady spojené s přechodem. Nová banka si účtuje poplatek za zpracování úvěru, za odhad nemovitosti a často také za vedení účtu. Původní banka si může naúčtovat poplatek za předčasné splacení, pokud ještě neuplynula fixace. Tyto výdaje je nutné odečíst od úspory, kterou získáte nižší úrokovou sazbou. Pokud je rozdíl v sazbě jen malý, klidně se může stát, že refinancování proděláte. Spočítejte si proto celkovou úsporu za dobu, po kterou u nové banky zůstanete, a porovnejte ji s jednorázovými náklady.
Než začnete výpis číst, otevřete si ho v přehledném formátu – ideálně v elektronickém bankovnictví, kde lze transakce filtrovat. Rozdělte si pohyby do tří skupin: příjmy, výdaje a poplatky. Příjmy poznáte snadno. U výdajů si všímejte hlavně opakujících se plateb, které mohou být nastavené jako trvalý příkaz nebo inkaso. Právě u nich se často objeví poplatek za zpracování, který není zahrnutý v částce platby, ale stojí samostatně. Typický příklad: platíte kartou v cizí měně a banka si k přepočtu přičte vlastní kurzový rozdíl. Ten se ve výpisu nemusí objevit jako poplatek, ale jako součást směnného kurzu, který je o něco horší než oficiální kurz centrální banky.
Jak číst řádky, které vypadají jako nevinné zkratky Poplatek za vedení účtu je obvykle jasný a najdete ho jednou měsíčně. Horší jsou položky s názvy jako „poplatek za správu”, „měsíční balíček” nebo „služby navíc”. Banky je často balí do jednoho řádku s více službami, takže netušíte, za co přesně platíte. Pokud vám nějaký název není jasný, vyhledejte si v ceníku banky slovo „poplatek” a porovnejte ho s tím, co vidíte ve výpisu. Nezapomeňte, že banka nesmí účtovat poplatek za to, že jí pošlete dotaz na nevyžádanou položku – a vy máte právo požadovat vysvětlení. Typická chyba: necháte si poplatek strhnout měsíc co měsíc, protože si myslíte, že je povinný. Přitom jde často o službu, kterou jste si před lety aktivovali a už ji nepoužíváte.
If you adored this write-up and you would like to receive even more info regarding jak zařídit malou kuchyni kindly see our webpage.