Životnost kamen a kvalita vytápění nezávisí jen na druhu paliva, ale především na pravidelné údržbě. Zanedbání čištění vede nejen ke snížení účinnosti, ale také k riziku požáru nebo otravy oxidem uhelnatým. Základním pravidlem je nikdy nečekat, až se problém projeví viditelně. Prevenci rozdělte na tři úrovně: každodenní úkony, týdenní kontrolu a sezónní servis.
Častým nešvahem je topení dřevem, které leželo jen rok. V něm zůstává třicet až čtyřicet procent vody, a to je přímá cesta k dehtu v kouřovodu a nízké výhřevnosti. Voda se musí nejprve odpařit, přičemž se ztrácí značná část energie. Místo tepla získáte dým, který kondenzuje v komíně a vytváří hořlavý sediment. Pokud nemáte trpělivost, kupte si raději dřevo, které je prokazatelně suché, nebo investujte do sušárny. Ale domácí sušení je nejlevnější a nejspolehlivější, když do něj dáte čas.
Výběr palivového dřeva není jen o tom, co zrovna leží v lese. Každý druh má jinou výhřevnost, jinou hustotu a jiné chování při hoření. Pokud topíte tím, co vám někdo nabídne bez rozmyslu, můžete si zadělat na problém, který se neprojeví hned, ale až za pár měsíců. Nejdřív zjistěte, jaké dřevo máte k dispozici, a teprve potom se rozhodněte, čím zatopíte.
Orientační pomůcka je barva a hmotnost. Suché dřevo má světlejší, našedlý odstín, na koncích praská a při poklepu dvou polen zní jasně, skoro kovově. Mokré dřevo naopak tlumeně buchne a na povrchu se drží vlhkost. Ale nejspolehlivější je vlhkoměr na dřevo, který měří přímo ve štípací ploše. Stačí zapíchnout hroty do čerstvě naštípnutého polena, ne na povrch, a měřit ve více kusech. Hodnoty pod dvacet procent jsou dobré, ideálně kolem patnácti. Bez měření se pohybujete jen v odhadech, které vás mohou stát studená kamna a zanesený komín.
Čištění komína a spalinových cest by měl provádět odborník, a to v intervalu doporučeném výrobcem nebo kominíkem, obvykle jednou ročně. Pokud topíte měkkým dřevem nebo briketami s vyšším obsahem pojiv, může být interval kratší. Zanedbaný komín je nejčastější příčinou požárů sazí, které vznikají vznícením usazenin. Při spalování nepodceňujte ani kvalitu paliva. Mokré dřevo produkuje více dehtu a vlhkosti, která se sráží na stěnách komína. Používejte pouze suché dřevo s vlhkostí pod 20 procent, kterou změříte jednoduše vlhkoměrem.
Dalším vodítkem je kůra. Na suchém dřevě se kůra začíná sama oddělovat od dřeva, místy opadává a pod ní je vidět světlejší, vyschlý povrch. Mokrá kůra drží pevně a bývá tmavší. Pozor ale na to, že některé druhy dřeva, například dub, mají kůru pevnou i po roce sušení. Proto se soustřeďte na kombinaci více znaků, ne jen na jeden. Rozštípněte poleno – suché dřevo má uprostřed praskliny, které se táhnou od středu ke kraji. Čerstvé dřevo je na řezu kompaktní a bez trhlin.
Klíčem je správné načasování těžby a následného zpracování. Ideální je kácet v zimě, kdy stromy mají méně vody v pletivech. Po pokácení nechte dřevo vcelku, s kůrou, alespoň několik týdnů až měsíců, aby mohla vlhkost unikat přes řezy. Teprve poté dřevo nařežte na špalky a naštípejte. Šířka polen by neměla přesáhnout deset až patnáct centimetrů, protože čím menší kusy, tím rychlejší vysychání. Pokud máte možnost, nechte dřevo štípané ještě pár měsíců na vzduchu pod přístřeškem, než ho uložíte na hromady.
Dalším krokem je funkční test. U A9 se projevuje nestabilita při běžném používání – třeba občasné zamrznutí, nebo naopak zrychlené vybíjení. Zkuste si zapisovat, kdy k tomu dochází. Jestli se děje náhodně, a ne po konkrétní akci, je to typické. Mnozí si ale pletou A9 s obyčejným přehřátím, takže si dejte pozor na prostředí. Pokud testujete v místnosti s teplotou nad třicet stupňů, výsledky nebudou průkazné.
Než dřevo spálíte, musíte ho nechat vyschnout. Čerstvě pokácené dřevo má vlhkost klidně přes 50 %, a to je špatné. Mokré dřevo špatně hoří, kouří a zanáší komín dehtem. Správně vyschlé dřevo má vlhkost pod 20 %. Jak to poznáte? Kůra se odlupuje, dřevo má praskliny na čele a při poklepání dvou kusů o sebe uslyšíte jasný zvuk, ne tlumený. Dřevo skladujte na suchém místě s prouděním vzduchu, ne těsně u zdi. Ideální je dřevník s mezerami, kde může vítr vysušit i vnitřní vrstvy.
Na závěr nezapomeňte na pravidelnou vizuální kontrolu okolí kamen. Vzdálenost od hořlavých materiálů by měla odpovídat bezpečnostním předpisům. Pokud si nejste jistí stavem těsnění nebo funkčností regulace přívodu vzduchu, neváhejte kontaktovat odborníka. Prevence je vždy levnější než oprava a hlavně – chrání vaše zdraví i majetek. Pravidelná údržba tak není zbytečná práce, ale investice do bezpečného a úsporného topení, které vám vydrží dlouhá léta.
If you have any type of concerns concerning where and how to make use of discuss, you can call us at our web site.