Kouř z kamen není jen kosmetická vada. Signalizuje nedokonalé spalování, ztrátu tepla a usazování dehtu v komíně. Pokud se z komína valí hustý bílý nebo šedý dým, hořlavé plyny unikají nevyužité. Příčin bývá několik – od vlhkého dřeva přes špatný tah až po nevhodně otevřenou klapku. Nejčastěji ale stačí upravit způsob přikládání a kontrolu vzduchu.
Jak správně rozdělat oheň a přikládat bez kouře Rozdělávejte oheň shora, ne zespodu. Na rošt položte dva větší kusy dřeva, mezi ně dejte podpalovač a na něj menší třísky. Zapalte podpalovač a nechte plamen postupně chytat celou hromadu. Tento způsob vytvoří horké jádro rychleji a méně kouří než klasická pyramida ze dřeva a papíru. Papír a lepenka navíc způsobují vznícení sazí a usazenin – vyhněte se jim.
Třetím krokem je správné nastavení přívodu vzduchu. Při hoření by měl vzduch proudit tak, aby docházelo k úplnému spalování – tomu pomáhá tzv. sekundární přívod, který přivádí vzduch ke sklu a vytváří ochrannou vzduchovou clonu. Pročtěte si návod ke svým kamnům a zjistěte, kde se nachází. Po přiložení nechte kamna běžet na plný výkon alespoň 15–20 minut, dokud se sklo nezahřeje na teplotu přes 300 °C. Teprve poté stáhněte přívod na minimum. Tím zabráníte kondenzaci vlhkosti a tvorbě černého povlaku.
Pátý způsob je využití popela jako přísady do půdy pro bylinky. Tymián, rozmarýn, šalvěj nebo oregano mají rády zásaditější půdu. Přidejte lžíci popela do květináče nebo na záhon pro tyto druhy. Zlepšíte tím jejich aroma a odolnost vůči houbovým chorobám. Šestý tip: popel funguje jako mírné čisticí prostředek na zahradní nářadí – smíchaný s vodou vytvoří pastu, která odstraní rez a dezinfikuje povrch. Sedmý způsob je pak použití popela v zimě – smíchaný s pískem poslouží jako ekologický posyp na chodníky, který nepoškozuje rostliny v okolí.
Černý povlak na skle kamen se neobjevuje náhodou. Vzniká při nedokonalém spalování, kdy se na chladnějším skle usazují dehtové částice a prach. Nejde jen o estetiku – zanesené sklo hůře propouští teplo do místnosti a znesnadňuje kontrolu hoření. Pokud nechcete sklo drhnout každý týden, zaměřte se na příčiny, ne na následky. Následujících sedm kroků vám pomůže udržet sklo čisté po celou topnou sezónu.
Při přikládání otevřete přívod vzduchu naplno alespoň na deset minut, dokud se nová várka nerozhoří. Jakmile plameny začnou stabilně hořet, přivřete vzduch na provozní úroveň. Příliš málo vzduchu způsobí doutnání a kouř, příliš mnoho zase rychlé propalování dřeva bez využití tepla. Ideální je, když plameny jsou sytě žluté až oranžové, ne bílé a průhledné.
Pravidelná údržba skla je pátým krokem k tomu, aby saze nezatvrdly. Ideální je sklo otřít po každém třetím až čtvrtém topení, když je vlažné. Použijte vlhký hadřík a zcela zaschlé povlaky odstraňte jemnou pastou ze sody a trochy vody – vyhněte se agresivním čisticím prostředkům, které by poškodily keramický povrch. Nikdy nečistěte studené sklo agresivním škrábáním, ať už kovovým nebo plastovým nástrojem. Po vyčištění protřete sklo suchým hadříkem, aby na něm nezůstaly šmouhy.
Klíčová je tepelná hmota ve správném množství a na správném místě. U běžného rodinného domu by měly vnitřní stěny a příčky tvořit dostatečný objem, aby dokázaly pojmout teplo z krbových kamen nebo podlahového topení. Ideální je kombinace těžké konstrukce s krátkými výkonovými špičkami – například dávkové topení dřevem. Pokud tedy plánujete rekonstrukci, nezazdívejte těžké příčky lehkými sádrokartony, aniž byste počítali s jejich tepelně-akumulační funkcí. V praxi to znamená, že vnitřní zdi by měly mít tloušťku alespoň 15 centimetrů a být v kontaktu s prohřívanými prostory.
Pátým krokem je kontrola vzduchu. Oheň potřebuje kyslík, ale ne průvan. Ideální je mírný proud vzduchu, který plamen „líže” dřevo. Pokud oheň doutná, přidejte vzduch (např. rozfoukáním), pokud plameny šlehají příliš vysoko, mírně přisypejte menší kusy dřeva. Šestým krokem je použití tvrdého dřeva na hlavní hoření — buk, dub nebo jasan hoří déle a čistěji než smrk či borovice, které rychle shoří a zanechávají saze.
Při správném využití akumulace do zdiva získáte stabilní teplotu po celý den i noc. Začněte tím, že zkontrolujete, které vnitřní stěny mají dostatečnou hmotu a nejsou zakryté. V místnostech, kde je chcete aktivovat, udržujte během dne rozdíl teplot mezi vzduchem a povrchem stěny – optimálně dva až tři stupně. Večer pak stačí snížit výkon topení a zdivo bude uvolňovat naakumulované teplo postupně. Tento režim vyžaduje trochu disciplíny, ale výsledkem je výrazně nižší spotřeba a příjemnější vnitřní klima bez průvanu a teplotních výkyvů.
When you loved this article and you would want to receive much more information relating to http://Bbs.yunduost.com i implore you to visit the website.