Pro skutečně efektivní využití je vhodné kombinovat akumulační zdivo s podlahovým topením. Tato kombinace umožňuje využít nízkoteplotní zdroje a zároveň zajistit rovnoměrné rozložení tepla. Podlaha má velkou plochu, a tedy i schopnost pojmout velké množství energie. To je výhodné zejména pro domy s tepelným čerpadlem, kde každý stupeň navíc na výstupu znamená vyšší spotřebu elektřiny. Nezapomínejte ale na to, že podlahové topení vyžaduje delší náběh – počítejte s tím, že reakce na změnu nastavení trvá tři až pět hodin.
Dalším praktickým ukazatelem je vůně a zvuk. Suché dřevo při poklepu vydává jasný, krátký zvuk, vlhké spíše tlumený a dutý. Kůra suchého dřeva bývá také lehká a při stlačení praská, zatímco vlhká se ohýbá. Důležité je nehodnotit dřevo hned po dešti nebo po ránu, kdy je povrchová vlhkost zkreslující. Počkejte alespoň dva dny s mírným počasím a teprve pak kontrolujte barvu i odlupování.
Prakticky to zkontrolujete tak, že kůru u jednoho konce polena odchlípite nehtem nebo nožem. Pokud se odlupuje snadno a v délce přes deset centimetrů, je to dobrá známka. U ještě vlhkého dřeva se kůra spíše trhá na malé kousky a pod ní zůstává mokrá, kluzká vrstva. Typickou chybou je hodnotit pouze povrch řezu – ten může vypadat suchý, ale uvnitř pod kůrou zůstává vlhkost. Proto se vždy dívejte na spojení kůry a dřeva, ne na samotnou řeznou plochu.
Jednou za čas se vyplatí zkontrolovat stav těsnění a skla. Poškozená těsnění dvířek nebo prasklina ve skle způsobují, že se do kamen dostává neřízený vzduch, který naruší hoření a podpoří tvorbu sazí. Pokud si všimnete, že sklo se špiní výrazně rychleji než dřív, prohlédněte dvířka a spoje. Výměna těsnění je levná záležitost a zvládnete ji sami. Zároveň dávejte pozor na to, abyste sklo nečistili za studena – teplotní šok by ho mohl poškodit.
Stejně důležité je zkontrolovat těsnění dvířek kamen. Pokud je guma poškozená nebo se netěsní správně, do kamen se dostává nadměrné množství vzduchu, které narušuje řízené spalování a způsobuje kouř. Vyměňte těsnění včas – stačí to udělat jednou za tři až pět let. Dbejte také na to, aby kamna nebyla umístěna v příliš malém prostoru s nedostatečným přívodem čerstvého vzduchu. Ve starších domech s plastovými okny může docházet k podtlaku, který brání přirozenému tahu. V takovém případě otevřete při topení alespoň ventilaci v jiné místnosti, nebo instalujte speciální vzduchový ventil do zdi.
Při zakládání ohně používejte výhradně suché třísky a podpalovač bez chemických přísad, který neobsahuje ropné látky. Vyhněte se novinám s barevným potiskem, které při hoření uvolňují látky usazující se na stěnách komína. Správné rozdělání ohně by mělo probíhat odshora dolů – na dno kamen umístěte větší polena, na ně menší kusy a navrch podpal. Tento způsob zajistí rychlejší dosažení vysoké teploty, při které dochází k dokonalému spalování a minimum kouře. Pokud oheň stále kouří, zkontrolujte přívod vzduchu – primární i sekundární klapky musí být během rozhořívání plně otevřené.
V neposlední řadě se zaměřte na správné zatápění a výběr paliva. Palivové dřevo by mělo mít vlhkost mezi 15 a 20 procenty, což ověříte jednoduše: pokud ze dřeva při skladování kape voda nebo má výraznou barvu, je příliš čerstvé. Tvrdé dřevo, jako je buk nebo dub, hoří déle a vytváří méně popela, což snižuje frekvenci čištění. Při zatápění nepoužívejte papír ani lepenku potištěnou barvami – ty uvolňují látky, které se usazují ve spalinových cestách. Místo toho použijte třísky ze suchého dřeva a podpalovač vyrobený z přírodních vláken.
Než začnete s jakýmikoli úpravami, zjistěte si tepelnou kapacitu svého zdiva. Cihla plná pálená, nepálená hlína nebo beton mají odlišné vlastnosti – beton sice pojme hodně tepla, ale špatně ho předává. Pro obytné místnosti se hodí spíše materiály s vyšší objemovou hmotností, které teplo nejen naakumulují, ale také ho rovnoměrně sálají. Podstatné je, aby akumulační stěna nebyla zateplená zevnitř – izolace by přerušila tok tepla do místnosti, a tím by se celý efekt ztratil.
Největší chybou při topení je přikládání příliš velkých dávek paliva najednou. Když do kamen vložíte velké množství dřeva, oheň se udusí, teplota klesne a začne se kouřit. Ideální je přikládat menší množství, přibližně dvě až tři polena, a to až tehdy, když předchozí vrstva důkladně prohoří a vytvoří se žhavá vrstva. Před přikládáním vždy rozhrňte popel, aby se k novému dřevu dostal vzduch. Důležité je také udržovat správnou výšku popela – vrstva vyšší než pět centimetrů brání proudění vzduchu ke žhavým uhlíkům a podporuje tvorbu kouře.
Should you have any kind of queries relating to wherever along with how to employ discuss, you possibly can e-mail us in our own site.