Samotná výměna je jednoduchá, ale vyžaduje přesnost. Nejprve odstraňte staré těsnění a důkladně vyčistěte drážku od zbytků lepidla. Nové těsnění by mělo mít správný průměr – pokud bude příliš silné, dvířka nepůjdou zavřít; pokud příliš tenké, nebude těsnit. Při lepení používejte tepelně odolný silikon nebo speciální lepidlo na těsnění. Dbejte na to, aby těsnění bylo v drážce rovnoměrně a bez zkroucení. Po zaschnutí zkuste dvířka zavřít a zkontrolujte, zda se po celém obvodu dotýkají rovnoměrně.
Častou chybou je přikládání příliš velkých dávek paliva v naději, že tím prodloužíte dobu vyzařování. Ve skutečnosti to vede k přetopení a nutnosti větrat místnost, což je zbytečná ztráta. Místo toho rozdělte denní dávku na dvě až tři menší přikládky. Mezi nimi nechte kamna „dýchat” – to znamená, že po prvním přiložení počkejte, až se palivo řádně rozhoří, a teprve poté přidejte další polena. Tento postup zajistí rovnoměrné prohřátí akumulační hmoty a delší sálání bez přehřívání.
Spalování dřeva je často prezentováno jako obnovitelný zdroj tepla. Ve skutečnosti ale platí, že dřevo je ekologické jen za velmi konkrétních podmínek. Jakmile začnete topit mokrým palivem, přetápíte kotel nebo spalujete nevhodný materiál, mění se váš komín na zdroj zdraví škodlivých emisí. A nejde jen o zápach – jde o jemné prachové částice, které se dostávají hluboko do plic. Rozdíl mezi čistým a problematickým spalováním poznáte hlavně podle kouře, zápachu a množství popela.
Základním předpokladem je správná volba paliva a hustota jeho uložení. Tvrdé dřevo (buk, dub) hoří pomaleji a vytváří stabilní žhavou vrstvu, která ohřívá akumulační hmotu kamen. Měkké dřevo (smrk, borovice) sice rychle zažehne, ale teplo uvolňuje v krátkých špičkách, což setrvačnosti neprospívá. Při přikládání vždy dbejte na to, aby polena doléhala k sobě a mezi nimi zůstával jen minimální vzduchový prostor – tím podpoříte spíše žhnutí než plamenné hoření, které teplo odvádí komínem.
Častou chybou je, že lidé při výměně těsnění zapomenou zkontrolovat stav dosedací plochy dvířek. Pokud je rám poškozený nebo zkorodovaný, nové těsnění nepomůže. V takovém případě je nutné rám opravit nebo vyměnit dvířka. Dále mějte na paměti, že těsnění se opotřebovává rychleji, pokud se dvířka zavírají prudce nebo pokud se na ně při zavírání tlačí. Naučte se dvířka zavírat plynule a občas těsnění očistěte od popela, který může urychlit jeho degradaci.
Největší chybou, kterou lidé dělají, je zanedbání kontroly komína. I při pravidelném čištění kamen se v komíně usazuje kreozot, který je hořlavý. Nechte komín vyčistit kominíkem minimálně jednou ročně, ideálně před začátkem topné sezóny. Pokud topíte často a používáte nekvalitní dřevo, může být nutné čištění dvakrát do roka. Kominík také zkontroluje průchodnost a případné praskliny, které by mohly ohrozit bezpečnost celého domu.
Praktický postup vypadá takto: přiložte suché dřevo (ideálně o vlhkosti pod 20 %), otevřete primární vzduch na maximum. Jakmile hoří celá hranice a sklo se začne čistit od kondenzátu, postupně zavírejte. Sledujte chování plamene – pokud se výrazně prodlužuje a začíná čadit, přivřeli jste příliš. Optimální stav je, když plameny leží u dna a mají jasně žlutou barvu. U kamen s automatickou regulací (např. s hmotnostní pojistkou) nastavte páku podle doporučení výrobce, ale vždy kontrolujte výsledek.
Jak zvýšit výdrž tepla bez zásadních úprav Základem je topit většími dávkami paliva najednou, ne přikládat po malých kouscích. Spalte jednu dávku dřeva na vysokou teplotu, aby se kamna pořádně prohřála. U litinových nebo ocelových kamen to znamená nechat je pracovat na plný výkon asi hodinu. Poté zavřete přívod vzduchu, aby doutnání probíhalo pomalu. Vnitřní vyzdívka z šamotu se rozpálí a bude teplo sálat ještě dlouho po dohoření.
Typickou chybou je přikládání jiného materiálu, než je dřevo. Natírané desky, dřevotříska, papír s potiskem nebo jakékoliv plasty uvolňují při hoření toxické látky, které se usazují v komíně i v okolí domu. I malé množství takového materiálu dokáže zkazit celý provoz kotle. Stejně tak pozor na spalování dřevěných briket z nejasného zdroje, které mohou obsahovat pojiva nebo barvy. Zaměřte se na čisté, přírodní dřevo bez kůry – kůra sice dobře hoří, ale produkuje více popela a může zanášet komín.
Každý, kdo topí dřevem, zná situaci, kdy kamna rychle vyhoří a za hodinu je v místnosti zima. Příčinou bývá malá tepelná setrvačnost. Ta závisí především na hmotnosti a materiálu kamen. Těžší akumulační kamna dokážou teplo přijímat a postupně ho uvolňovat i několik hodin. Pokud máte lehká ocelová kamna, můžete jejich setrvačnost částečně ovlivnit správným způsobem topení a využitím okolní hmoty.
Should you cherished this post and you wish to get more info concerning číst více kindly pay a visit to our own site.