Nezapomínejte na to, že pes vnímá i váš tón hlasu a řeč těla. Pokud odcházíte s provinilým výrazem a šeptáte „to je dobrý, hned jsem zpátky”, pes to vyhodnotí jako poplach. Mluvte normálně, pohybujte se přirozeně. Stejně důležité je i přivítání – když se vrátíte, ignorujte psa prvních pár minut, dokud se neuklidní. Tím mu dáváte signál, že váš návrat není žádná sláva, ale běžná věc. Pokud pes skáče a kňučí, počkejte, až se posadí, a teprve pak ho klidně pozdravte. Tento postup vyžaduje trpělivost, ale je účinný u většiny psů.
Když přemýšlíte, proč to pes dělá, podívejte se i na jeho věk a temperament. Štěňata si často zkoušejí svět tlamou a pelíšek je pro ně ideálním objektem. Dospělí psi, kteří to dělají, obvykle hledají pozornost, nebo mají vyšší potřebu destrukce. V takovém případě můžete zkusit trénink „nech to” a odměňovat ho vždy, když si lehne na pelíšek, aniž by ho kousal. Chce to trpělivost, ale výsledek stojí za to.
Typickou chybou je míchání granulí a konzerv v jedné misce bez ohledu na poměr. Pokud chcete kombinovat obě formy, počítejte s tím, že konzerva má vyšší obsah vody a nižší energetickou hustotu. To znamená, že pes potřebuje větší objem konzervy než granulí, aby přijal stejné množství živin. Ideální je podávat granule ráno a konzervu večer, nebo naopak. Vyhněte se ale míchání obou druhů v jednom jídle, protože to může způsobit nadýmání. Důležité je také sledovat denní dávku – na obalu krmiva najdete orientační tabulku podle hmotnosti, ale každý pes je jiný. Aktivní lovecký pes potřebuje více, gaučový mazlík méně.
Nejčastější chybou, kterou vidím u majitelů, je ignorování tzv. tichých signálů. Kočka před útokem obvykle dává najevo nepohodlí: zploštělé uši, kroucení ocasem, rozšířené zornice nebo mírné vrčení. Když tyto signály přejdete a dál ji hladíte nebo nutíte do kontaktu, agrese je logickým vyvrcholením. Naučte se číst řeč kočičího těla a vždy respektujte, když se kočka odtahuje. To platí dvojnásob u dětí, které často neumí rozpoznat hranice – dohlížejte na jejich interakci a učte je, kdy mají kočku nechat na pokoji.
Nejčastějším důvodem je neuspokojená potřeba žvýkat a trhat. Pokud pes nemá dostatek vhodných věcí, na kterých si může „zařádit”, vezme to zavděk tím, co je nejblíž. Vyzkoušejte mu nabídnout odolnější kousací hračky, případně i pevnější textilní pamlskovníky, které může bez obav ničit. Důležité je, aby mu tyto náhrady byly k dispozici právě v době, kdy si hraje.
Důležité je také dodržovat doporučené dávkování. Na obalu najdete tabulku podle hmotnosti, ale ta je pouze orientační. Sledujte kondici zvířete: žebra by měla být hmatatelná, ale ne viditelná. Pokud pes či kočka nechávají misku nedojedenou, snižte dávku. Pokud naopak stále prosí o jídlo a přibírají, porci ubírejte. Pamatujte, že pamlsky a zbytky ze stolu se do denní dávky počítají – jinak snadno překročíte potřebný příjem energie.
Existují i případy, kdy separační úzkost pramení z nedostatku pohybu nebo duševní stimulace. Pes, který je přes den zavřený sám a nemá žádnou aktivitu, má přebytek energie, kterou pak ventiluje stresem. Zařaďte před odchodem procházku – ne jen rychlé venčení, ale alespoň dvacet minut aktivního pohybu, ideálně s aportem nebo běháním. Po návratu z procházky nechte psa odpočívat, pak teprve odejděte. Tím ho unavíte a on bude mít tendenci spíš spát než panikařit. Kromě toho mu zajistěte během vaší nepřítomnosti možnost vybít se – rozkousávací hračky, pachové hry nebo kost s mraženou náplní, kterou dostane jen když jste pryč.
Neexistuje univerzální odpověď, co je lepší. Záleží na individuálních potřebách psa, vašem rozvrhu a finančních možnostech. Vyzkoušejte obě varianty a sledujte, jak pes reaguje. Pokud máte pochybnosti, poraďte se s veterinářem – ten na základě krevních testů a vyšetření určí, zda pes netrpí alergií na některou složku, a doporučí vhodné složení. Nezapomínejte, že i to nejkvalitnější krmivo nenahradí pestrý pohyb a dostatek pozornosti.
Trénink odchodu: Co dělat, když pes začne fňukat Pokud pes začne projevovat známky stresu, jakmile se přiblížíte ke dveřím, vraťte se o krok zpět. To znamená zkrátit dobu odchodu na minimum, případně trénovat jen pohyb ke dveřím bez jejich otevření. Důležité je, aby pes spojil vaši přípravu na odchod s něčím pozitivním – dejte mu před odchodem pamlsek, ale nechte ho ho dostat až ve chvíli, kdy jste už za dveřmi. Hodí se i hlavolamová hračka naplněná potravou, která psa zaměstná na prvních deset minut – to je kritické období, kdy úzkost obvykle vrcholí. Vyhněte se ale tomu, abyste mu dávali pamlsek vždy, protože by si mohl vytvořit závislost na jídle jako berličce.
If you beloved this article therefore you would like to get more info about https://bookmarking.win/story.php?title=Jak-voditko-proti-tahani-pouzit-u-psa-ktery-skace-na-lidi i implore you to visit the page.