Co se týče doplňků, většina lidí nepotřebuje nic z lékárny. Káva před tréninkem může pomoci, ale jen pokud ji běžně pijete. Nevyzkoušené stimulanty nebo energetické gely si nechte na doma – během extrémního výkonu není čas na experimenty. Pokud trváte na gelu, vezměte si ho s sebou na trať a použijte až v průběhu, ne předem. Stejně tak sůl: pokud se hodně potíte, můžete si před výkonem dát lehce slané jídlo, ale nesolte nadměrně.
První důležitou fází je briefování na zemi. Zde instruktor vysvětluje polohu těla ve vzduchu, způsob držení rukou a nohou a také signály, které používá během pádu. Častou chybou začátečníků je snaha zapamatovat si příliš mnoha detailů. Soustřeďte se na tři základní věci: držte hlavu vzadu, nohy pokrčte a ruce držte na vlastních ramenních popruzích. Pokud něčemu nerozumíte, ptejte se. Instruktor má povinnost ověřit, že rozumíte pokynům, a to i v případě, že jste zkušený parašutista z jiného sportu.
Kontrola na palubě a ve dveřích letadla Ve výšce začíná skutečná práce instruktora. Před opuštěním letadla provádí vizuální kontrolu vašeho úvazku, upevnění karabin a správného dosednutí. Vy se během této fáze nesnažte nic opravovat ani natahovat po popruzích. Instruktor je vycvičen k tomu, aby rozpoznal i drobné odchylky, které by mohly ovlivnit stabilitu pádu. Vaším úkolem je držet se pevně a sledovat horizont, ne se dívat dolů na zem – to může způsobit předklon a přetočení.
Čtvrtá zásada: minimalizujte dynamické pohyby. Při slaňování bez lana je každý švih nebo skok rizikem. Pokud potřebujete překonat převis, dělejte to pomalu a kontrolovaně. Vždy se snažte mít těžiště nad nohama, ne za zády. Když se nohy dotknou lana, nikdy se do něj neopírejte celou vahou – slouží pouze jako opora, ne jako sedák. Tímto způsobem zbytečně nepřetěžujete materiál a máte větší kontrolu nad pohybem. Pokud si nejste jistí, raději se vraťte a počkejte na možnost jištění lanem.
Samotný výstup z letadla je nejrizikovější moment celého seskoku. Instruktor řídí pohyb tak, aby se vyhnul ocasu letadla a zajistil plynulý přechod do volného pádu. Typickou chybou pasažéra je snaha chytit se rámu dveří nebo kopat nohama. To narušuje stabilizaci a může instruktora zaskočit. Místo toho nechte nohy volně viset a ruce mějte zkřížené na hrudi – to je standardní poloha, která umožňuje instruktorovi provést kontrolovaný odskok.
Nakonec si osvojte tzv. „nouzové přibrždění”, které se hodí, když zjistíte, že jedete rychleji, než jste plánovali. Jednou rukou chytněte lano těsně před kladkou a druhou rukou za kladkou. Pak obě ruce přitáhněte k sobě tak, aby se lano mezi nimi mírně prohnulo. Tím vytvoříte třecí bod, který zpomalí kladku výrazně víc než běžný úchop. Tato technika je ale náročná na sílu v předloktí, takže ji používejte jen na krátkou dobu – maximálně dvě sekundy. Po zastavení vždy povolte tlak postupně, jinak byste mohli strhnout lano z kladek.
Samotná technika začíná správným úchopem pádla. Držte ho jednou rukou na násadě u lopatky, druhou asi na šíři ramen od první. Při záběru se neohýbejte v pase, ale zapojte celé tělo – hrudník natočte do směru záběru a páku táhněte od pasu. Častá chyba je pádlovat jen rukama, což vede k rychlé únavě a křečím. Druhý typický omyl: příliš hluboké zaboření pádla. Stačí ponořit lopatku těsně pod hladinu, ne více než deset centimetrů, jinak zbytečně ztrácíte energii a brzdíte loď.
Tandemový seskok je pro většinu lidí jednorázovým zážitkem, při kterém spoléhají na odbornost instruktora. Bezpečnost celého letu přitom nestojí na jednom okamžiku, ale na několika fázích, které předcházejí samotnému pádu. Instruktor není jen průvodce, ale především osoba odpovědná za vaše rozhodnutí ještě předtím, než se vůbec objevíte u letadla.
První rafting dokáže prověřit nejen odvahu, ale hlavně fyzickou připravenost. Mnozí začátečníci se soustředí jen na helmu a vestu, ale zapomínají, že svaly, které při pádlování používáte, běžně netrénujete. Pokud chcete, aby vás záda nebolela druhý den a vy jste si jízdu užili, nepodceňte kondici. Základ tvoří posílení středu těla – břišní svaly, hluboký stabilizační systém a svaly kolem lopatek. Týden před jízdou stačí pár minut denně, ale pravidelně: prkno, dřepy s výskokem a rotace trupu s lehkým závažím.
Dalším zásadním momentem je otevření padáku. Instruktor sleduje výškoměr a sám rozhoduje o okamžiku, kdy padák otevře. Vy se v tuto chvíli nesnažte pomáhat ani natahovat po ruce instruktora. Trhnutí při otevření je fyziologické, ale pokud nemáte hlavu v záklonu, může dojít k poranění krční páteře. Proto se po celou dobu volného pádu soustřeďte na udržení polohy těla, kterou jste nacvičili na zemi. Po otevření padáku kontroluje instruktor jeho správné naplnění a poté vám předá řídicí popruhy až ve chvíli, kdy je let stabilizovaný.
If you beloved this post and you would like to obtain additional info pertaining to Doodleordie.com kindly visit our own internet site.