OSB desky jsou levnější a rychlejší varianta, ale skrývají v sobě past. Jsou citlivé na vodu, a pokud je necháte bez povrchové úpravy na vlhkém místě, začnou se třepit a ztratí pevnost. Pro kurník je můžete použít, ale potřebujete je ošetřit voděodolným nátěrem a všechny hrany zatřít. Pozor také na to, že OSB desky mají hladký povrch, na kterém kondenzuje vlhkost, když se uvnitř topí tělesy slepic nebo když je velký rozdíl mezi denní a noční teplotou. To vede k plísním, které jsou pro ptactvo nebezpečné.
Kdákání slepic patří k běžnému zvuku na každém dvorku. Obvykle signalizuje spokojenost, ale když se opakuje příliš často nebo nepřetržitě, může jít o varování. Slepice nekdáká bez důvodu – vždy se jedná o reakci na konkrétní situaci. Vaším úkolem je rozlišit, kdy jde o běžný projev a kdy už je potřeba jednat. Ignorování dlouhodobého kdákání může vést ke stresu hejna, poklesu snášky nebo dokonce ke zranění.
Když stavíte kurník, první rozhodnutí, které ovlivní všechno ostatní, je volba materiálu. Nejde jen o to, aby stavba vypadala hezky. Jde o to, jak dlouho vydrží, jak snadno se udržuje a zda odolá vlhkosti, hlodavcům i kolísání teplot. Vyplatí se proto předem promyslet, co od kurníku očekáváte, a podle toho vybrat stavební materiál.
Dalším důvodem může být nuda nebo stres. Slepice potřebují prostor, pískoviště k popelení a možnost hrabat. Pokud žijí v malém výběhu bez podnětů, začnou kdákat z frustrace. Řešením je rozšířit výběh, přidat větve, kusy dřeva nebo závěsné zelí. Pravidelný pohyb a zaměstnání sníží četnost kdákání a zároveň zlepší celkovou kondici hejna. Sledujte, jak se chování mění – pokud kdákání ustane, byla příčinou nuda.
Typickou chybou je umístit bidýlko příliš vysoko, aby měl chovatel pocit, že slepice mají více prostoru. Slepice ale nejsou papoušci – potřebují snadný dosah. Pokud muset skákat z velké výšky, dochází k přetížení kloubů a vzniku otlaků na běhácích. U mladých slepic začněte s výškou 20 cm a postupně ji zvyšujte s věkem. Slepice, které mají potíže s pohybem, ocení bidýlko se šikmou nájezdovou plochou místo kolmého skoku.
Dřevo je tradiční a oblíbená volba. Dobře izoluje, dýchá a vypadá přirozeně. Pokud použijete smrkové nebo borovicové desky, počítejte s tím, že je musíte ošetřit nátěrem proti vlhkosti a škůdcům. Jinak se během pár let objeví hniloba, hlavně ve spodní části, která přijde do styku s podestýlkou a vlhkostí. Praktické je srazit stěny tak, aby spodní hrana přesahovala přes rám a nevsakovala vodu z podlahy. Dřevěné kurníky jsou také náchylnější na to, že si do nich udělají cestu myši nebo potkani – spáry mezi deskami musí být minimální a ideálně vyplněné.
Stáří slepic se nepozná jen podle peří nebo hřebínku. Nejspolehlivější signál, který vypovídá o skutečném věku i zdravotním stavu, je pohyb. Mladá slepice se pohybuje pružně, běhá, hrabe a reaguje na změny okolí. Stará slepice, nebo slepice předčasně zestárlá špatnou péčí, mění způsob chůze i držení těla. Čím dříve si těchto změn všimnete, tím lépe můžete upravit krmení, výběh i celkovou péči.
Každý chovatel drůbeže zná ten okamžik, kdy se u kurníku zastaví, zhluboka se nadechne a místo čerstvého vzduchu ucítí pronikavý zápach čpavku. Tenhle moment není jen otázkou estetiky nebo ohleduplnosti k sousedům. Je to signál, že se v podestýlce spustily procesy, které škodí zdraví slepic i kvalitě jejich snášky. Čpavek dráždí dýchací cesty, snižuje imunitu a v krajních případech může vést k vážným zdravotním komplikacím celého hejna.
Dalším častým omylem je zaměňovat stáří s březostí nebo leností. Slepice nikdy není březí, a pokud se začne pohybovat výrazně méně, vždy to má příčinu — ať už věk, nemoc, nebo špatnou výživu. Sledujte také, jak slepice vstává. Mladá vstane jedním pohybem, stará se napřed opře o křídla, pak zvedne tělo a teprve potom vykročí. Tento sekvenční pohyb je spolehlivým ukazatelem opotřebení kloubů a svalů. Pokud si nejste jistí, porovnejte ji s ostatními slepicemi v hejně — rozdíl v chůzi je nepřehlédnutelný.
Častým chybám se vyhnete jednoduše: nikdy nenechávejte podestýlku promočenou jen proto, že ji plánujete vyměnit „až o víkendu”. Právě ta poslední vlhká vrstva je největším zdrojem zápachu a bakterií. Pokud používáte hlubokou podestýlku, kdy se vrstvy postupně přidávají a kompostují, je nutné ji jednou za dva až tři měsíce úplně vybrat a kurník vydezinfikovat. Jen tak zabráníte tomu, aby se v podlaze usídlili roztoči nebo plísně. Zápach kurníku není nikdy normální stav, ale důsledek zanedbané péče.
For more info on ProměNa Bytu have a look at our own website.