Věnujte pozornost i samotné láhvi. Úzké lahve se snadno drží, ale hůře se čistí. Široké lahve mají stabilnější základnu a snáze se plní, ale vyžadují větší úchop. Zkontrolujte, zda je láhev vybavena odvzdušňovacím systémem. Ideálně by měl ventil být v savičce, nikoli na dně – dítě tak nemusí sát zbytečně silně a do bříška se nedostává tolik vzduchu. U některých modelů je nutné ventil pravidelně během krmení, což je nepraktické, zvláště v noci.
Co dělat, když dítě nechce stavět podle předlohy Častou chybou je nutit dítě stavět přesně podle obrázku v návodu. Předškolák potřebuje experimentovat. Kupte nebo použijte stavebnici, která umožňuje více možností – klasické kostky, magnetické tyče, nebo dřevěné kvádry. Pokud dítě skládá jinak než na obrázku, nezasahujte. Naopak se ptejte: „Co to stavíš? Můžu ti pomoci? Co by se stalo, kdybychom přidali ještě jednu kostku?” Tím podporujete kreativitu a sebevědomí. Až dítě samo požádá o pomoc, teprve pak ukazujte.
U přirozeného porodu mnoho žen podcení přípravu na bolest. Není ostuda mít připravené různé techniky: od dýchacích cvičení přes polohování až po možnost epidurální analgezie. Typickou chybou je spoléhat se na jedinou strategii – pokud jedna metoda nezabere, měli byste mít plán B. Také pozor na mýtus, že přirozený porod je vždy kratší. První doba porodní může trvat i více než 12 hodin, proto je důležité udržovat síly – svačiny, tekutiny a podporu od partnera.
Co se děje, když necháte dítě vyhrát i prohrát Vítězství i prohra jsou příležitosti k logické reflexi. Když dítě vyhraje, ptejte se: „Co myslíš, že ti pomohlo?” Když prohraje, místo útěchy zkuste: „Který tah bys příště udělal jinak?” Tím vedete dítě k analyzování vlastního rozhodování. Vyhněte se ale tomu, abyste mu nechali vyhrát pokaždé. Přirozená prohra je důležitá pro rozvoj odolnosti a schopnosti hledat nové strategie. Pokud dítě prohraje, nechte ho chvíli přemýšlet a pak mu nabídněte možnost, že si zahraje znovu s upravenými pravidly (např. s méně kartami). Tím se učí, že neúspěch je podnět ke změně postupu, ne konec hry.
Když potřebujete zabavit děti nebo si vyrobit originální dekoraci, nemusíte hned běžet do obchodu. Základní modelínu zvládnete z mouky, soli, vody a oleje, které máte téměř jistě doma. Rozdíl oproti kupované hmotě je hlavně v konzistenci a trvanlivosti. Domácí verze je měkčí, příjemně voní a její výroba zabere zhruba deset minut. Děti navíc ocení, že si ji mohou samy uhníst a hned použít.
Častou chybou je přidat příliš mnoho oleje, pak je těsto mastné a špatně drží tvar. Další kámen úrazu nastává, když děti smíchají všechny barvy dohromady a vznikne šedofialová hmota. Tomu se vyhnete tím, že necháte každou barvu ve zvláštní misce nebo igelitovém sáčku. Pokud se to přesto stane, nezoufejte – hnědou nebo šedou modelínu můžete použít na výrobu kamínků, zvířátek nebo jako základ pro „špinavou” hlínu.
Začněte volnou hrou. Položte na koberec kostky různých velikostí a barev a nechte dítě stavět věže, mosty nebo cesty. Když stavba spadne, nesuďte a neopravujte. Místo toho se zeptejte: „Co se stalo? Jak to uděláme, aby to spadlo znovu?” Takové otázky vedou k přemýšlení o příčině a následku. Upozorněte na tvary: „Ta věž je vysoká jako tvoje ruka. Která kostka je větší?” Tím si dítě nenásilně osvojuje slovní zásobu a porovnávání.
Pokud chcete, aby barvy zůstaly syté i po uschnutí, vyzkoušejte techniku malování hotových výtvorů. Po zaschnutí (na vzduchu nebo v troubě při nízké teplotě) lze modelínu nabarvit běžnými vodovými barvami nebo kvaší. Tento postup je vhodný pro starší děti, které už umí štětec udržet. Mnohem jednodušší je ale obarvit těsto před tvarováním – barva prochází celou hmotou a případné odření nevadí.
Pokud jde o samotné vaření, volte raději pečení a dušení než smažení. Jídlo tak má přirozenější chuť a méně tuku. Zkuste kořenit, ale s mírou. Sladká paprika, kmín, majoránka nebo trocha medu dokážou divy. Vyvarujte se ale soli a ostrého koření, které dětské chuťové pohárky přetíží. Nezapomeňte ani na konzistenci. Některé děti upřednostňují křupavé kousky, jiné raději jemné pyré. Respektujte, co dítěti vyhovuje, a postupně zkoušejte nové textury. Nabídněte mu třeba vařenou mrkev na kostičky, ale i nastrouhanou syrovou. Často pomůže, když jídlo servírujete v malých porcích. Množství, které se na talíři zdá reálné sníst, je pro dítě motivující. Nikdy ho nenuťte dojídat, pokud je viditelně syté.
Dětské nechutenství je jednou z nejčastějších starostí rodičů. Než začnete cokoli řešit, ujasněte si, jestli je skutečně na místě panikařit. Zdravé dítě poznáte podle toho, že má dostatek energie, prospíbyt v panelákuá a pravidelně přibývá na váze. Pokud tomu tak je, pak je pravděpodobně vše v pořádku. Mnohem častější než skutečná nemoc bývá totiž přechodné období, kdy dítě zkrátka jí méně, protože mu stačí menší porce. Naopak pokud dítě hubne, je nápadně unavené nebo má bolesti, neváhejte a vyhledejte pediatra. Nechutenství může být i signálem nastupující nemoci, alergie nebo psychické nepohody.
If you want to see more information on návod look at the site.