Jak barvy v obýváku změní váš život (a pohodlí vašich hostů)

Když jsem předloni zařizovala svůj první byt o pětatřiceti metrech čtverečních, stála jsem před zdí vzorníků barev a cítila se jako před maturitou z fyziky. Chtěla jsem teplý, příjemný prostor, ale zároveň jsem potřebovala, aby místnost působila větší, než ve skutečnosti byla. Výběr odstínů není jen o tom, co se vám líbí na Instagramu. Jak vybrat barvy do obývacího pokoje, aby výsledek fungoval i v praxi? Vezměte si papír a tužku. Nejdřív si prohlédněte svůj stávající nábytek. Pokud vlastníte pohovku s výraznou sametovou čalouněním v tmavě modré, rozhodně k ní nepatří okrové stěny, ledaže byste chtěli interiér ve stylu cirkusového stanu. Základní pravidlo zní: vyberte si jednu neutrální barvu, která bude tvořit pozadí. Bílá, světle šedá nebo krémová jsou vděčné, ale ne jediné možnosti. Já vsadila na jemný taupe, který v různém denním světle mění odstín od hnědé po lila. Funguje to líp než čistá bílá, na které je každá drobeček vidět a hosté se bojí opřít o polštář.

Skutečný problém začíná, když do obýváku potřebujete nacpat i funkci ložnice. Bez hostů se neobejdete, ale permanentně rozložená postel uprostřed místnosti ničí veškerou atmosféru. Řešení přichází v podobě pohovky s úložným prostorem pod sedákem, kde můžete schovat ložní prádlo a deky. Když máte takový kus nábytku, ovlivní to i výběr barev. Světlé odstíny na stěnách opticky zvětší prostor, zatímco tmavá pohovka získá pevný kontrast. Pokud jste sáhli po variantě s rohovým sedacím nábytkem, dávejte pozor na to, aby barva čela sedačky nekřičela s podlahou. Laminát ve světlém dubu a šedá sedačka se rvou o pozornost. Lepší je sladit tóny do podobné rodiny, třeba teplá šedá a dubová hnědá. A co teprve, když potřebujete ubytovat dva hosty najednou? Rozkládací gauč s klik-klak mechanismem může být zachránce, ale jen pokud k němu vyberete správné barvy. Tmavě šedá na mechanismusu skryje případné skvrny od kávy a zároveň neruší celkový klid místnosti.

Častá chyba, které jsem se sama dopustila, je příliš mnoho vzorů. Když už máte barevně sladěný nábytek, nechte stěny v klidu. Místo výrazné tapety zkuste hrát s texturami. Matná barva na stěnách, lesklý lak na dřevěných nohách stolu a sametové čalounění na křesle vytvoří hloubku i bez křiklavých odstínů. Pokud doma máte sedačku s pěnovou matrací na laťkovém roštu, dejte si pozor na to, že světlý potah se rychle ušpiní. Zvolte raději tmavší camel nebo khaki, které snesou i nedělní lenošení s čokoládou. A u stěn? Neutrální podklad můžete ozvláštnit jedním akcentem, třeba tyrkysovou stěnou za gaučem. Ale pozor, tyrkysová není univerzální. Hodí se k dřevu v ořechovém odstínu, ale studená šedá podlaha ji zadusí. Měření je základ. Vezměte si vzorky domů, přilepte je na zeď a sledujte, jak se barva mění od ranního slunce po večerní žárovku.

Nechte se inspirovat tím, co už máte. Možná jste zdědili starou knihovnu po babičce v tmavém dubu, třeba se zeleným čalouněním na sedátku. Jak vybrat barvy do obývacího pokoje, když dominantou místnosti je takový kus? Vezměte si jeden z odstínů v čalounění a použijte ho na stěnu, ale o několik tónů světlejší. Bude to působit, jako by místnost dýchala. Stejně postupujte u sedacího nábytku. Pokud plánujete koupi rozkládací sedací soupravy, přemýšlejte o tom, jak bude ladit s okolím. Někdo preferuje bílou sedačku, ale po půl roce s dětmi nebo domácím mazlíčkem vypadá jako z druhé ruky. Lepší je sáhnout po tmavším odstínu, třeba švestkové nebo antracitové, a stěny kolem ní udržet ve světlém provedení. Tento kontrast opticky zvedne strop, i když má jen 250 centimetrů, což je v paneláku běžný problém.

A co dělat, když máte v obýváku i jídelní stůl? Barva stěn musí fungovat s oběma zónami. Rozdělte místnost kobercem nebo umístěním nábytku. Kolem jídelního stolu můžete použít sytější odstín, například hořčicovou, ale pak už nechte obývací kout neutrální. Když hosté přijdou na večeři, stůjne stůl s rozkládací židlemi, pohodlně se usadí a vy nebudete litovat experimentu. Všimla jsem si, že mnoho lidí zapomíná na strop. Bílý strop je sice klasika, ale pokud ho natřete o dva odstíny světleji než stěny, místnost se propojí. Zkuste to s tónem, který má jen lehký nádech do šeda. Pocit bude, jako byste seděli v oblaku. Jen pozor, matný povrch je nutnost, lesk by odrážel světlo a tvořil rušivé odlesky.

Největší oříšek pro mě byly úložné prostory. V malém bytě nemáte skříň na prádlo pro hosty. Když jsem pořídila postel s úložným prostorem pod matrací, vyřešila jsem dvě věci najednou. Do prostoru pod pružinovou část se vejdou čtyři polštáře, dvě deky a jedna sada ložního prádla. Barva samotného rámu musí ladit se stěnami. Zvolila jsem bílý lakovaný rám, ale kdybych měla tmavé podlahy, sáhla bych po dubovém odstínu. Důležité je, aby se postel dala snadno schovat. Když ji přes den pokryjete dekami a polštáři v barvě okolního gauče, splyne s prostorem. Vaši hosté ani nepoznají, že tam spí pod stejným světlem, které jste před hodinou ladili se vzorníkem.

Často mi píšou, že se bojí experimentovat s barvami, protože nemají peníze na přemalování, když to nevyjde. Ale nemusíte hned malovat celý byt. Zkuste akcentovou stěnu nebo malbu do výšky parapetu. Chyba, kterou jsem udělala já? Podcenila jsem odlesky slunce skrz okna. Jižní strana vyžaduje chladnější tóny, severní naopak oteplí žlutý podtón. Jak vybrat barvy do obývacího pokoje bez zbytečných omylů? Prostě si kupte malé množství barvy a natřete kus sádrokartonu nebo novinového papíru a nechte ho na místě tři dny. Uvidíte, co světlo udělá. A nezapomeňte na dveře a rámy oken. Bílá je bezpečná, ale pokud máte v místnosti tmavý nábytek, zvažte rám v ořechu nebo šedé. Všechno musí ladit jako orchestr, kde barvy jsou jednotlivé nástroje a vy jste dirigent.

Nakonec se vrátím k praktické stránce. Pokud jste sportovec nebo často nosíte domů kamarády na pivo, dejte si pozor na to, co na pohovku. Sametové čalounění je krásné na dotek, ale na skvrny od červeného vína je horší než bavlna. Látka s ochrannou úpravou, jako je Teflon nebo scotchgard, stojí o pár tisíc korun víc, ale ušetří vám nervy. Stejně tak u barvy na stěny sáhněte po omyvatelné variantě. Matný povrch je sice trendy, ale otisky prstů a mastné fleky zůstanou viditelné. Polomat nebo satén jsou praktickým kompromisem, který neodráží světlo jako zrcadlo, ale můžete ho otřít vlhkým hadrem. Věřte mi, po první oslavě s přáteli, kdy se na stěně objeví skvrna od kečupu, budete žehnat svému rozhodnutí.

If you liked this write-up and you would certainly like to obtain more details relating to click the following web page kindly visit the webpage.

Scroll to Top