Po vložení nového filtru zkontrolujte, že skříňka správně dosedá a všechny spony jsou zacvaknuté. Špatně uzavřená skříňka může způsobit, že se do sání dostane nefiltrovaný vzduch, což je stejně škodlivé jako jízda se zaneseným filtrem. Pravidelnou kontrolu provádějte ideálně při každé výměně oleje, kdy máte motor otevřený a snadno se k filtru dostanete. Tímto způsobem předejdete nenápadnému poklesu výkonu a udržíte si jízdní vlastnosti vozu bez zbytečných nákladů.
Samotnou ochranu rozdělte na dvě části. Na viditelné plochy, jako jsou podběhy, nápravnice nebo šasi, naneste tlustší vrstvu nástřiku na bázi vosku nebo asfaltu. Tyto přípravky vytvoří pružný film, který odolá mechanickému namáhání. Důležité je nanést je ve více slabších vrstvách, ne jednu silnou, protože ta může popraskat a pod ní se bude držet voda. Aplikujte směrem zdola nahoru, abyste zachytili i spodní hrany. Pro vnitřní dutiny použijte dutinový vosk s dlouhou hadičkou, který se nastříká do připravených otvorů. Tímto způsobem ošetříte prostory, kam se nedostanete rukou.
Základem je palivo. V zimě vždy tankujte zimní naftu, která má nižší bod tuhnutí. Pokud tankujete u méně frekventované pumpy, hrozí, že v nádrži zůstala směs, která už nesplňuje zimní specifikaci. V takovém případě se vyplatí použít aditivum do nafty, které zabraňuje vzniku parafínových krystalů a zlepšuje podmínky pro průchod paliva filtrem. Aditivum se přidává do nádrže nejlépe před tankováním, aby se dobře promíchalo. Dlouhodobé spoléhání na tzv. „petrolej do nádrže” je sice účinné, ale ne každému vyhovuje kvůli zápachu a možným vlivům na některé komponenty vstřikovacího systému.
Koroze podvozku není jen kosmetická vada. Oslabené nosné prvky, zanesené odvodňovací otvory nebo prorezlé svarové spoje mohou v konečném důsledku ohrozit stabilitu vozu a prodražit opravy. Většina moderních aut má základní ochranu z výroby, ale ta vydrží jen omezeně. Po pěti až sedmi letech provozu, zvláště pokud jezdíte po posypaných silnicích, se vyplatí podvozek zkontrolovat a případně ošetřit. Nejde přitom o žádnou vědu, ale o práci, která vyžaduje důkladnost a trpělivost.
Pozor také na takzvané „přetahování” intervalů kvůli moderním olejům. I plně syntetický olej s dlouhou životností ztrácí své aditivní vlastnosti – ztrácí alkalickou rezervu, zvyšuje se v něm obsah nečistot a kyselin. Černá barva oleje na měrce není vždy důvodem k panice, ale pokud olej zapáchá spáleninou, má konzistenci jako voda nebo naopak připomíná dehet, je to jasný signál, že je čas na výměnu. Pravidelně kontrolujte i hladinu – pokud olej mizí, motor ho spaluje nebo uniká. Dlouhodobá jízda s nízkou hladinou způsobí poškození, které se nevyplatí opravovat.
Co se týče intervalů výměny, neexistuje univerzální odpověď. Dnes už neplatí, že se olej mění každých 10 000 km. Záleží na typu oleje (minerální, polosyntetický, plně syntetický), stylu jízdy a podmínkách. Pokud jezdíte převážně na krátké trasy, ve městě s častým stáním v kolonách nebo s tažením přívěsu, olej degraduje mnohem rychleji. V takovém případě je rozumné zkrátit interval o třetinu až polovinu oproti servisnímu předpisu. Naopak při dlouhých stabilních jízdách po dálnici můžete interval mírně prodloužit, ale nikdy ne o víc než 20 %, a vždy respektujte maximální hodnotu stanovenou výrobcem.
Vždy se proto řiďte předpisem výrobce vozidla. Moderní motory mají často předepsané oleje s nízkou viskozitou (0W-20, 5W-30) kvůli snižování emisí a spotřeby. Pokud do takového motoru nalijete 20W-50, může to vést k poškození hydraulických zdvihátek, vyššímu hluku a rychlejšímu opotřebení. Naopak starší motory s většími vůlemi si žádají hustší olej (15W-40, 20W-50), aby správně utěsnily. Při výběru se proto nespoléhejte na rady z internetu, ale otevřete si manuál nebo najděte specifikaci přímo na servisních štítcích.
Než cokoli otevřete, zaparkujte na rovině, vypněte motor a počkejte, až brzdy vychladnou. Vyhněte se tomu, abyste kapalinu míchali různé specifikace. Vždy se podívejte na víčko zásobníku – výrobce tam uvádí, jakou normu kapalina musí splňovat. Typicky jde o DOT 4 nebo DOT 5.1, ale existují i další. Nikdy kombinujte silikonovou kapalinu s běžnou glykolovou, protože směs se srazí a zničí celý brzdový systém.
Při výměně se nesnažte filtr čistit ofukováním nebo vymýváním. Papírové filtry nejsou určené k opakovanému použití a jejich čištění poškodí strukturu filtračního média. Výjimkou jsou speciální sportovní filtry s opakovaně použitelnou látkou, ale ty se montují až jako náhrada za sériový díl a vyžadují jinou údržbu. U běžných automobilů se vždy vyplatí koupit nový filtr od renomovaného výrobce s odpovídající kvalitou. Levné náhrady nemusí mít správnou hustotu materiálu a propustí více nečistot, což se projeví na životnosti motoru.
In case you loved this post and you would like to receive more info concerning Jak ZaříDit Malou Kuchyni generously visit our own web-page.