Dětský pokoj není jen místnost s postelí a stolem. Je to první svět, který si dítě samo formuje, a často i bojiště s nedostatkem místa, hluchými rohy a zdí, která prostě nejde probourat. Když jsme zařizovali pokoj pro našeho syna v panelákovém dvoupokoji, zjistili jsme, že pravoúhlé řešení nefunguje. Prostor měl jen 9 metrů čtverečních a potřebovali jsme do něj vmáčknout místo na spaní, hraní i učení. Tehdy jsem pochopila, že kids room design není o tom koupit nejdražší nábytek z katalogu, ale o tom přemýšlet v křivkách a vrstvách. Žádná univerzální rada neexistuje, každý centimetr musí mít svůj důvod.

Materiály v dětském pokoji dělají víc, než si myslíte. Sametová čalounění, tedy velvet upholstery, mají pověst křehké elegance, ale v praxi jsou překvapivě odolná. Děti na ně lezou, otírají o ně ruce od čokolády, a přesto stačí potah přejet vlhkým hadříkem a je čistý. Volila jsem ho na čelo postele a na malé křeslo do čtecího koutku. Jemně tlumí hluk a místnost působí útulněji než studená dýha nebo lesklý lak. Samozřejmě ne všechno musí být samet – podlaha by měla být snadno omyvatelná, ideálně vinyl nebo korek. A pokud máte starší dřevěnou skříň, klidně ji natřete na bílo a přidejte barevné úchytky. Kids room design se nemusí řídit katalogem, stačí promyslet, co bude dítě používat každý

Na závěr jedna praktická zkušenost z praxe. Když jsme řešili vůni a prašnost v pokoji, zjistili jsme, že právě čalouněný nábytek nasává pachy. Ať už je to velvet upholstery na sedačce nebo textilní čelo postele, jednou za půl roku je potřeba vše vyprat v páře nebo alespoň vysát s nástavcem na čalounění. Dětský pokoj je živý organismus – oblečení přestává padnout, hračky se mění a nábytek se opotřebovává. Nejde o to mít showroom z časopisu, ale o to, aby se v něm dítě cítilo dobře a aby vám to usnadnilo život. Design dětského pokoje je vždycky trochu kompromis mezi snem a realitou, ale když se trefíte do potřeb, výsledek stojí za to. A pokud něco nevyjde napoprvé, vždycky se dá přestěhovat a přemalo

Jeden detail, který mi změnil život, je mechanismus rozkládání. Vyhněte se systémům, které vyžadují tahání matrace po zemi. To je cesta k odřeným parketám a k věčnému seřizování. Já sázím na click clack mechanism. Stačí jeden pohyb, opěradlo klesne, sedák se posune, a máte rovnou plochu. Žádné křečovité páčení, žádné přendávání polštářů na skříň. Zabere to tři vteřiny. A přesně o tohle v malém bytě jde. Když je každé rozložení a složení otravné, přestanete to dělat. Začnete nechávat postel rozloženou celý den, a byt se změní v jednu velkou ložnici. S klik-klakem se tomu vyhn

Často se mě lidé ptají, jestli se vyplatí investovat do luxusního povrchu stěn, když mají v plánu používat pohovku jako hlavní postel. Moje odpověď je vždycky stejná: pokud máte doma pull-out sofa, která vyžaduje každodenní manipulaci, pak dejte peníze raději do kvalitního foamu a pevného rámu, a na stěny použijte osvědčenou omyvatelnou barvu nebo jemnou omítku. Nenechte se zlákat fotkami z katalogů, kde je ložnice obložená dřevem a vypadá jako z chaty. Ve skutečnosti se v takovém bytě každý den večer otíráte o dřevěné lamely, které časem ztmavnou a popraskají. A výměna celé stěny v nájmu je noční můra. Držte se jednoduchosti a praktično

V malém bytě je každý centimetr cenný. Když už máte místo na spaní vyřešené například pomocí pohovky s výsuvným šuplíkem, často zjistíte, že klasický polštář z ložnice se do obýváku nehodí. Je moc velký, barevně nesedí a hlavně – vypadá, že tam nepatří. Tady nastupuje kouzlo dekorativních polštářů, které mají menší rozměr, třeba 40×40 centimetrů. Dva takové kousky položené na pohovce vytvoří útulnou atmosféru, a když je třeba, host si je dá pod hlavu. Jen pozor na výplň – příliš měkký polštář se po pár hodinách slehne a hlava se propadne až na pěnovou matr

U ložnice jsem sáhla po netradičním řešení. Místo nočních lampiček na stolcích, které by jen zabíraly místo, mám zavěšená svítidla na dlouhých kabelech z panelákového stropu. Vypadají jako decentní lustříky a dají se posunout přesně nad polštář. Postel je sice obyčejná, ale pod ní jsem pořídila úložné boxy na kolečkách. Když přijedou hosté, stačí boxy vyndat a pod postelí vznikne místo na složený foam mattress. Tahle kombinace šetří místo a zároveň dává pokoji vzdušnost. Světlo shora navíc zvýrazní texturu polštářů a přikrý

Zajímavé je, jak často lidé podceňují souvislost mezi wall finishing a kvalitou spánku. Můj soused si například pořídil rozkládací gauč s kvalitním slatted frame, aby měl hosté pohodlí. Všechno bylo skvělé, dokud nezjistil, že jeho ložnice vlastně není ložnice, ale průchozí místnost s dveřmi do koupelny. Stěna za gaučem byla tenká sádrokartonová příčka bez izolace. Každý pohyb spáče rezonoval do chodby, a zvuk z chodby budil hosty. Kdyby na tu stěnu dal akustickou omítku nebo alespoň textilní panel, ušetřil by si stížnosti na chrápání. Wall finishing nemusí být jen o kráse, dokáže ovlivnit, jestli se v místnosti dobře spí, nebo jestli máte pocit, že jste v čekárně u léka

Materiál čalounění hraje překvapivě velkou roli. V minimalistickém interiéru nemáte moc dekorací, které by odvedly pozornost od špíny. Takže každá skvrna na sedačce je hned vidět. Zvolila jsem velvet upholstery. Nečekala jsem to, samet zní jako výsada velkých obýváků s křišťálovým lustrem. Omyl. Kvalitní velvet je neuvěřitelně praktický. Má hluboký vlas, který schová prach a otisky prstů. Stačí ho jednou za čas přejet vlhkým hadrem. Navíc působí teple a měkce. Do bílé místnosti přidá strukturu, aniž byste museli kupovat koberec nebo obrazy. A samet na pohovce, která se večer mění v postel, působí luxusně, i když máte rozpočet nula nula

When you have almost any inquiries with regards to in which and tips on how to work with Internet Page, you are able to e mail us on our webpage.

Scroll to Top