Nakonec se podívejte na nohy a šupiny. U mladých slepic jsou šupiny na běháku hladké, přiléhající a lesklé. Jak slepice stárne, šupiny se nadzvedávají, hrubnou a na nártu se mohou objevit drobné šrámy či zarostlé krusty. Důležité je nenechat se zmást suchým prostředím – pokud je podestýlka příliš suchá, šupiny mohou vypadat starší, než ve skutečnosti jsou. Proto tento znak kombinujte s ostatními a nikdy ho neposuzujte samostatně.
Pokud chcete stabilní snůšku po většinu roku, sáhněte po lehkých a aktivních plemenech, jako je leghornka nebo vlaška. Tyto slepice jsou nenáročné na krmení, ale potřebují hodně pohybu a prostoru. Pokud je zavřete do malého výběhu, začnou si klovat do peří a snůška prudce klesne. Typická chyba začátečníků je právě podcenění prostoru — jedné slepici byste měli dopřát alespoň tři čtvereční metry výběhu, ideálně více.
Základní rozměry hnízda jsou 30×30×30 centimetrů na jednu slepici. Pokud stavíte hnízdní budku pro více kusů, rozdělte ji přepážkami, aby měla každá slepice soukromí. Na podestýlku použijte slámu nebo hobliny, ale pozor – slepice si hnízdo rády upravují, takže materiál musí být suchý a měkký. Dno hnízda můžete vyložit i starými novinami, jen je pravidelně měňte, aby se nezačaly rozkládat a nevlhly. Vlhká podestýlka je nejčastější příčinou, proč slepice hnízdo ignorují.
Další častou příčinou je parazitární napadení, zejména roztoči. Roztoči způsobují svědění, neklid a právě i nadměrné hlasové projevy. Prohlédněte slepicím peří kolem kloaky a pod křídly – pokud najdete drobné červené nebo černé tečky, jedná se o roztoče. V takovém případě je nutné vyčistit kurník, vyměnit podestýlku a ošetřit všechny ptáky vhodným přípravkem. Nezapomeňte také na pravidelné odčervování, protože vnitřní paraziti oslabují organismus a slepice pak více kdákají z bolesti.
Někdy je však kdákání signálem zdravotního problému. Pokud slepice kdáká chraplavě, má výtok z nosu, nebo je apatická, může jít o respirační infekci. V takovém případě je nutné izolovat nemocnou slepici a poradit se s veterinářem. Nikdy nepodceňujte změny v chování – včasná reakce může zachránit nejen jedince, ale i celé hejno.
Pokud vyloučíte stres a parazity, může být příčinou snaha o zahnízdění. Slepice, která chce kvokat, kdáká hlubokým, táhlým hlasem a odmítá opustit hnízdo. V takovém případě jí můžete poskytnout prostor s několika vejci, nebo naopak kdákání eliminovat tím, že ji na pár dní oddělíte od ostatních a nedáte jí žádné hnízdo. Nezapomeňte, že kvokání je přirozené, ale pokud nechcete mláďata, je lepší mu zabránit včas.
Poslední možností je, že slepice kdáká z nudy. Slepice potřebují přirozenou zábavu, jako je škrábání v zemi, popelení nebo klování. Pokud tráví celý den v malém výběhu bez možnosti prozkoumávat, začnou se projevovat stereotypním chováním, mezi které patří i opakované kdákání. Řešením je zvětšit výběh, přidat větve na okounění, zavěsit zelí nebo dýni, případně jim nasypat písek či štěrk, ve kterém se budou popelit. Tím je zaměstnáte a kdákání ustane.
Častou chybou je, že hnízdo je příliš velké. Větší prostor láká slepice k tomu, aby v něm spaly nebo si ho oblíbily k hřadování. Pokud se tak stane, vejce často skončí rozšlapaná. Řešením je zmenšit vnitřní prostor vloženou přepážkou nebo hnízdo zcela předělat. Další pastí je nevhodná podestýlka – piliny, které jsou příliš jemné, se slepicím lepí na peří a způsobují podráždění. Dejte přednost hrubším hoblinám nebo slámě.
Zima je pro chovatele drůbeže zatěžkávací zkouškou. Většina nemocí, které se v hejně objeví během chladných měsíců, má původ v dusném a vlhkém vzduchu uvnitř kurníku. Mnoho chovatelů v obavě z prochladnutí ptáků těsně zavře všechny otvory a doufá, že tím zvířatům pomůže. Výsledek je ale opačný: narůstá vlhkost, na stěnách se sráží voda, v podestýlce se množí bakterie a čpavek dráždí dýchací cesty. Klíčem ke zdravému hejnu tak není zateplit kurník k neprodyšnosti, ale naučit se ho chytře větrat i v mrazivých dnech.
Základním pravidlem je odvod vlhkého vzduchu bez vzniku průvanu. Ptáci nesnášejí proudění vzduchu přímo na úrovni jejich těl, ale potřebují přísun čerstvého kyslíku. Ideální je proto kombinace dvou otvorů – nízkého přívodního a vyššího odvodního. Přívod umístěte na závětrnou stranu budky, nejlépe krytý lištou, aby vzduch nefoukal přímo do podestýlky. Odvod proveďte u stropu nebo v horní části stěny. Vznikne tak přirozené proudění: studený vzduch se nasává dole, ohřívá se od zvířat a uniká nahoře, přičemž s sebou bere přebytečnou vodní páru.
If you beloved this article and you would like to obtain more info concerning úLožNé Prostory V MaléM Bytě kindly visit the webpage.