Délka života slepice závisí především na tom, k čemu ji chováte. Zatímco nosnice z průmyslových hybridů se dožívají běžně dvou až tří let, protože jejich produkce vajec po tomto období prudce klesá, selská plemena se při dobré péči dožívají i sedmi až deseti let. Při rozhodování, jak dlouho vám slepice vydrží, hraje roli nejen genetika, ale i způsob ustájení, strava a zdravotní péče.
Pátý a nejspolehlivější znak je vzdálenost mezi stydkými kostmi. Otočte slepici hlavou dolů a prohmatejte oblast pod kloakou. U mladé nosnice do jednoho roku byste měli mezi kostmi cítit mezeru o šířce jednoho až dvou prstů. S každou snáškovou sezónou se kosti oddalují – slepice starší dvou let mají mezeru na tři až čtyři prsty. Tento test vyžaduje cit, ale po pár pokusech ho zvládnete bezpečně. Mějte na paměti, že po ukončení snášky se kosti opět přibližují, takže u starých nosnic může být vzdálenost zavádějící.
Co konkrétně ovlivňuje, jak dlouho slepice přežije? Největším nepřítelem dlouhověkosti slepic jsou nemoci a predátoři. Klasická otrava jídlem nebo otrava rostlinami (například bramborovou natí či avokádem) může zabít i mladou slepici během pár hodin. Proto vždy kontrolujte, co slepicím dáváte – žádné zbytky s plísní, žádné solené nebo kořeněné jídlo. Dbejte také na zabezpečení kurníku před liškou, kunou nebo psem. Kvalitní pletivo s menšími oky, zapuštěné alespoň 30 cm do země, a pevné dveře s pojistkou jsou nezbytností.
Častou chybou je podcenit okolí kurníku. Hromady dřeva, kompost nebo husté křoví poskytují kuně úkryt a usnadňují jí přístup na střechu. Udržujte proto kolem kurníku volný pruh alespoň jeden metr, ideálně vysypaný štěrkem, který kuně znepříjemní pohyb. také pravidelně stříhejte větve stromů, které se dotýkají střechy nebo zdí. V neposlední řadě kontrolujte kurník alespoň jednou týdně, nejlépe za denního světla. Všímejte si stop, trusu nebo poškozeného pletiva. Časná detekce problému je polovina úspěchu.
Kuna je pro slepice jedním z nejobávanějších predátorů. Nezastaví se před obyčejným pletivem a dovede se protáhnout i velmi malým otvorem. Pokud už u vás řádila, víte, že škody bývají citelné – rozkoušená vejce, zraněné slepice nebo úplně prázdný kurník. Základem obrany je důkladné zabezpečení celého prostoru, nejen samotné budky. Kuna je totiž velmi vytrvalá a trpělivá, takže jakýkoliv slabý článek dříve nebo později objeví.
Na co se zaměřit při výběru a jak předejít problémům Nejprve si rozmyslete, kolik slepic a jaký prostor jim můžete nabídnout. Klidná plemena potřebují dostatek místa na hrabání i popelení, jinak se u nich projevuje stres a neklid. Na jedno zvíře počítejte alespoň s několika metry čtverečními výběhu. Děti by se měly učit, že slepice nejsou hračky, ale živí tvorové s vlastním prostorem. Naučte je, jak správně slepici zvednout: jednou rukou pod tělem, druhou přidržet křídla u těla. Tím zabráníte poranění jak dítěte, tak ptáka.
Dalším praktickým krokem je naučit děti rozpoznávat náladu slepic. Například načepýřené peří, syčení nebo rychlé běhání znamená, že je slepice vystresovaná a chce mít klid. Zasahování do takové situace může vést k poškrábání nebo klovnutí. Vysvětlete dětem, že je lepší počkat, až se slepice uklidní, a teprve potom se k ní přiblížit. Také je dobré mít v kurníku nebo výběhu úkryt, kam se slepice může uchýlit, když chce být sama. Tím se předchází konfliktům a děti se učí respektovat potřeby zvířat.
Kromě mechanických zábran myslete i na prevenci. Kuna se vrací na místa, kde najde snadnou kořist, takže odstraňte případné úkryty v okolí – skládky dřeva, hromady kamení nebo staré bedny. Posekejte trávu a keře, aby neměla kde se schovat. Pokud máte možnost, pořiďte si kohouta nebo hlídače – alespoň psa, který svým štěkotem predátora zažene. Kuna je plachá a pokud cítí nebezpečí, raději si hledá jiné místo.
Pamatujte, že kuna je noční zvíře, takže pravidelně kontrolujte kurník za svítání, zda nejsou vidět stopy nebo poškození. Zkontrolujte také všechny spoje pletiva a dveří – i malá mezera se může zvětšit. Pokud zjistíte, že se kuna pokouší dostat dovnitř, okamžitě místo opravte. Nenechávejte žádné díry na později, protože to je přesně to, co kuna využije. Díky důkladné přípravě a pravidelným kontrolám můžete svým slepicím zajistit klidné a bezpečné prostředí bez nočních návštěv nezvaného hosta.
Největší chybou bývá spoléhat se na obyčejné pletivo s velkými oky. Kuna se dovede protáhnout otvorem o průměru pouhých pěti centimetrů, takže klasické slepičí pletivo pro ni není překážkou. Mnohem spolehlivější je použít svařované pletivo s oky maximálně dva centimetry, případně pásy plechu, které kuna není schopna přehrýzt. Dbejte na to, aby pletivo bylo zanořeno do země alespoň třicet centimetrů – kuna totiž velmi ráda hrabe a podhrabávání je u ní stejně časté jako přelezení.
If you loved this posting and you would like to get extra facts pertaining to Rady pro Rekonstrukci kindly stop by the website.