Typickou chybou bývá zasazení meduňky do příliš velké nádoby bez drenážních otvorů. Voda se pak drží u kořenů a rostlina žloutne. Stejně problematické je pěstování bez pravidelného řezu – staré dřevnaté výhony už nedorůstají a keř se postupně vysiluje. Meduňka se také snadno šíří a může utlačovat jiné bylinky, proto jí vyhraďte místo s ohraničením, nebo ji pěstujte v nádobě, kde se nerozroste.
Na podzim stonky seřízněte těsně nad zemí, rostlina pak na jaře vyraší z kořenů. Přes zimu meduňka zatahuje do podzemních oddenků, takže nepotřebuje ochranu, ale v květináči by neměla stát na mrazu – kořeny by promrzly. Po třech až čtyřech letech keř stárne a listů ubývá, proto je vhodné ho rozdělit nebo vypěstovat novou rostlinu z řízků. Tím si zajistíte stálou úrodu čerstvých listů pro čaje i do kuchyně.
Častou chybou je nechat rozmarýn v zimě na balkoně bez jakékoli ochrany, a to i v mírných oblastech. Stačí jediná teplotní anomálie, kdy teplota klesne pod minus deset stupňů, a kořeny zmrznou. Naopak pokud rostlinu přenesete do vytopené místnosti, hrozí šok z teplotního rozdílu. Ideální je proto vybrat místo s teplotou mezi pěti a deseti stupni, jako je chodba, garáž nebo schodiště. Před přenesením rostlinu postupně aklimatizujte – nejdřív ji na pár hodin denně umístěte do meziprostoru, aby si zvykla na nové podmínky.
Nejdůležitější je načasování. Kopr snáší chlad, takže první výsev můžete udělat hned, jak půda rozmrzne, obvykle v březnu až dubnu. Semena vysévejte do řádků vzdálených 20–30 cm od sebe, do hloubky asi 1 cm. Po vzejití jednotíte na vzdálenost 10–15 cm, jinak se rostliny vzájemně dusí a tvoří málo listů. Pokud chcete mít čerstvý kopr celé léto, vysévejte novou dávku každé tři týdny až do srpna. Půdu udržujte vlhkou, ale ne přemokřenou – kopr nesnáší přemokření a začne žloutnout.
Na jaře přechod ven neuspěchejte. Rozmarýn zvyklý na chladné stanoviště snese krátkodobý mráz, ale prudká změna na slunce a vítr mu způsobí šok. Začněte tím, že květináč postavíte na zastíněné místo chráněné před větrem a denně ho na pár hodin vystavíte venkovnímu prostředí. Po dvou týdnech ho můžete přesunout na plné slunce. Pokud během zimy rostlina utrpěla nějaké škody, střihněte až na jaře – nikdy ne před zazimováním, protože řezné rány jsou vstupní branou pro mrazové poškození.
Častou chybou je řez „nanečisto” bez plánu – zastřihnete jen vrcholy a spodní část zůstane holá. Výsledek je pak řídký keřík s listy pouze nahoře. Proto kombinujte zkracování vrcholů s občasným zkrácením starších postranních větví o polovinu. Tím donutíte rostlinu, aby nasadila nové výhony i v nižších patrech. Nezapomínejte také na pravidelnou rotaci květináče – rostlina se pak neohýbá za světlem a koruna zůstává rovnoměrně hustá.
Po první sklizni rostlina obrazí nové výhony, které můžete sklízet znovu koncem léta. Tím zajistíte nejen bohatší úrodu, ale také udržíte meduňku kompaktní a hustou. Pravidelný řez navíc zabrání nežádoucímu samovolnému rozšiřování po záhonu. Mladé listy používejte čerstvé do salátů nebo na bylinkové máslo, sušené pak uchovávejte v dobře uzavřené sklenici ve tmě. Vyhněte se sušení na přímém slunci, které zničí cenné silice.
Kopr rychle kvete, a jakmile nasadí květenství, listy začnou tvrdnout a ztrácet chuť. Abyste sklizeň prodloužili, zaštipujte vrcholky rostlin, jakmile dosáhnou výšky asi 30 cm. Tím podpoříte růst postranních výhonů. Pokud chcete sbírat semena, nechte pár rostlin vykvést a počkejte, až okolíky zhnědnou. Semena pak snadno vymlátíte a použijete na příští výsev.
Jak řezat jednotlivé druhy výhonků Rozlišujte dva typy výhonků: mladé zelené, které snadno ohnete, a starší, které už dřevnatí. Mladé výhonky můžete zastřihovat průběžně po celou vegetační sezónu, klidně každé dva až tři týdny. Při každém řezu odstraňte maximálně třetinu délky. Starší dřevnaté větve zkracujte jen tehdy, pokud chcete podpořit větvení odspodu. Řez vedte těsně nad místem, kde se nachází spící pupen – malý hrbolek pod kůrou. Po řezu podpořte růst dostatkem světla a stálou, ale ne přemokřenou zálivkou.
Sklízejte postupně – odřízněte vnější listy odspodu, když jsou rostliny vysoké alespoň 15–20 cm. Čerstvý kopr vydrží v lednici jen pár dní, proto ho zpracujte co nejdříve. Můžete ho sušit, zamrazit nebo naložit do octa či oleje. Sušený kopr ztrácí vůni rychle, proto ho skladujte v uzavřené nádobě na tmavém místě. Při mrazení si zachová více chuti a barvy, takže je to nejspolehlivější způsob, jak si zajistit čerstvou chuť i v zimě.
If you liked this write-up and you would certainly like to obtain more details relating to discuss kindly browse through our web site.