Časté koupání kočky je pro mnoho majitelů rutinou, ať už kvůli zdravotnímu stavu zvířete, nebo kvůli jeho zálibě v průzkumu zaprášených koutů. Jenže právě tito lidé nejčastěji narazí na problém, kdy běžný antiparazitní obojek přestane po první koupeli fungovat. Voda, šampon a mechanické tření při mytí naruší ochrannou vrstvu, která uvolňuje účinnou látku. Výsledek? Obojek sice vypadá neporušeně, ale blechy se na kočce opět zabydlí do týdne.
Mezi typické chyby patří čištění pouze předních zubů, protože ty vzadu jsou vidět méně, ale právě tam vzniká nejvíce problémů. Dalším omylem je věřit, že suché granule zuby čistí. Granule se při kousnutí rozpadnou dřív, než by mohly působit jako kartáček, a navíc obsahují cukry, které podporují vznik plaku. Stejně tak nenechávejte zvířeti neustále přístup k měkkým konzervám – jejich zbytky ulpívají na zubech a urychlují zubní kámen.
Nezapomínejte na pitný režim – domácí strava obsahuje méně vody než konzervy, proto mějte vždy čerstvou vodu k dispozici. A pokud si nejste jistí, jak sestavit jídelníček, poraďte se s odborníkem. Domácí vaření pro psa je skvělá cesta, jak mu dopřát kvalitní a čerstvou stravu, ale vyžaduje odpovědnost a znalosti. S dodržením základních pravidel to zvládnete a pes se vám odvděčí zdravím a energií.
Co dělat, když pes začne výt hned po zabouchnutí dveří? Začněte nenápadně: vezměte klíče, oblékněte bundu, ale neodcházejte. Sedněte si zpět a ignorujte psa. Toto opakujte několikrát denně, dokud pes na tyto podněty nereaguje klidně. Poté zkuste otevřít dveře a hned je zavřít, pak odejít na minutu, na pět minut, na dvacet. Důležité je vracet se vždy v momentě, kdy je pes relativně klidný, i kdyby to bylo jen na krátkou dobu. Nikdy neprodlužujte interval skokově – to by úzkost jen posílilo.
Základem je prevence. Ideálně začněte s čištěním zubů už u štěněte nebo kotěte, kdy si zvíře na manipulaci v tlamě snadno zvykne. Dospělému jedinci ale můžete nový návyk představit postupně: nejprve mu nechte ochutnat pastu z prstu, pak mu jemně masírujte dásně a teprve poté zaveďte kartáček. Používejte vždy pastu určenou pro zvířata, nikdy ne lidskou, protože obsahuje fluor a pěnící látky, které zvířatům škodí.
Druhý zásadní bod se týká samotného nasazení. Častou chybou je utažení obojku příliš volně, aby kočce „nevadil”. Při častém mytí se pak obojek pod tlapkami a mokrou srstí posouvá, tře o kůži a způsobuje podráždění. Správná vzdálenost je taková, aby mezi obojkem a krkem prošly dva prsty. Více prostoru znamená neúčinnost, méně prostoru znamená riziko oděrek. Před samotnou koupelí obojek vždy zkontrolujte, zda není přiskřípnutý nebo zda se pod něj nedostala srst, která by způsobila tahání.
Klíčové je také odbourat napětí při návratu. Pokud přijdete a pes vás vítá jako po roce, nevrhněte se na něj. Počkejte, až se uklidní, a teprve pak ho klidně pozdravte. Tím ho učíte, že váš návrat je běžná událost, ne důvod k extázi. Stejně důležité je neřešit odchod dramatickým loučením. Pětiminutové objímání před dveřmi pes vnímá jako potvrzení, že se děje něco výjimečného a ohrožujícího. Místo toho odejděte bez slov, jako byste šli jen vynést odpadky.
Když vezmete psa na delší cestu autem, nejde jen o to otevřít dveře a nechat ho vyskočit na sedadlo. Mnoho řidičů podcení zajištění zvířete a spoléhá na to, že pes v klidu sedí nebo leží. Jenže stačí prudké brzdění, náhlá změna směru nebo i malá nehoda a z dvacetikilového mazlíčka se stane projektil, který ohrozí nejen sebe, ale i posádku. Základní pravidlo zní: pes musí být vždy připoutaný nebo v přepravce, a to i na krátké trase.
Na co si dát pozor při sestavování jídelníčku Častou chybou je, že majitelé vaří psovi jen kuřecí prsa s rýží a věří, že je to dostatečné. Taková strava dlouhodobě vede k nedostatku živin, zejména taurinu a vápníku. Pokud nechcete konzultovat s veterinárním nutricionistou, držte se osvědčeného poměru: 50–60 % masa, 20–30 % zeleniny, 10–20 % sacharidů a lžíci oleje na porci. Vše vařte bez soli, koření a cibule – ta je pro psy toxická, stejně jako česnek. Také pozor na avokádo, hroznové víno a čokoládu.
Pokud pes jezdí špatně, zvykejte ho postupně. Začněte krátkými jízdami kolem domu, odměňujte ho pamlsky a klidným hlasem. Nikdy nekřičte a netrestejte ho, když mu je špatně. U dlouhých tras je vhodné plánovat přestávky v místech, kde není rušná silnice, a nechat psa na vodítku. Pozor také na otevřená okna – pes, který vystrčí hlavu, může dostat zánět očí nebo uší, a navíc riskuje poranění od kamínků nebo větví.
If you have any sort of concerns relating to where and how you can utilize https://michal-mazur-2.mdwrite.net/, you can call us at the internet site.