První, na co jsem narazil, byla otázka spaní. Byt neměl oddělenou ložnici a já potřeboval, aby obývák přes den fungoval jako dílna a večer jako ložnice pro dva. Tady přišla na řadu sofa bed s kovovým rámem. Klasická pohovka by vypadala moc měkce, ale ta sivá s černými trubkami zapadla přesně do industriální estetiky. Důležité bylo, aby měla pevný slatted frame, protože matrace na lamely dýchá a nehnije. Vybral jsem variantu s 16 cm foam mattress, která se během deseti vteřin promění z gauče v postel. Dřív jsem měl nafukovací karimatku, to bylo utrpení. Teď stačí stáhnout polštáře a za pár vteřin je hotovo.
Jenže pak přišla další potíž. Kde vzít ložní povlečení a přikrývky, když žádná skříň? Byt neměl vestavěný úložný prostor a já nechtěl kupovat další nábytek, který by kazil čisté linie. Řešení nabídla bed with storage. Kovová postel s masivními kolejnicemi, pod kterou se vejdou dvě velké krabice. Dovnitř jsem nacpal zimní deky, přehozy a dokonce i žehlicí prkno. Nikdo nevidí, co se děje pod ložem, a přitom je všechno po ruce. Když přijedou hosté, stačí vytáhnout jedno prostěradlo a postel je připravená. Právě tahle kombinace syrového vzhledu a praktického úložného prostoru dělá z industrial interior design funkční volbu i pro miniaturní bydlení.
S přespáváním návštěv to byla dříve katastrofa. Dva dospělí na rozkládací sedačce z IKEA z roku 2006, to byla ortopedická noční můra. Teď mám v pracovně malý pull-out sofa v tmavě šedém velvet upholstery. Ten sametový potah zní jako protimluv k industriálnímu stylu, ale právě ten kontrast funguje. Hladká, lesklá textura vedle hrubých cihel a matného betonu dělá prostor živým. Když přijedou rodiče, jednoduše vytáhnu spodní část sedačky, a vznikne lehátko se sklopeným opěradlem. Žádné složité skládání, žádné záhadné mechanismy. Jen vytáhnete a máte postel s vlastní matrací, která se schová pod sedákem. Hosté si pochvalují, že se na tom spí líp než na hotelu.
Největší potíž malých bytů je ale nedostatek místa pro technické vymoženosti. Kabelové kanály, reproduktory, router. V industriálním stylu se nemusíte snažit je schovávat. Naopak, odkryté kabeláže na fasádních trubkách působí jako designový prvek. Koupil jsem starý tovární držák na nářadí a použil ho jako organizér na USB nabíječky a HDMI kabely. Sklenice od hořčice se proměnily na držáke štětců. Tohle není pseudovintage, je to reálné znovupoužití věcí, které mají patinu. A právě ta patina dělá industrial interior design autentickým. Nový nábytek s umělými škrábanci nikdy nevypadá stejně jako skutečný kousek z roku 1920.
Ale pozor, syrovost má svoje specifika. Betonová podlaha je sice krásná, ale v zimě ledová. Musel jsem podložit hlavní pěšinu kobercem z juty, který tlumí chlad a zároveň se hodí k cihlám. A pak je tu problém s akustikou. Holé stěny dělají z bytu ozvěnu. Nasadil jsem na jednu stěnu panel ze starých dřevěných beden, který funguje jako akustická deska. Vyrobil jsem ho z palet za pár desítek korun. Když k tomu přidáte click-clack mechanismus u křesla, který jde otevřít i zavřít jedním pohybem, máte prostor, který žije. Žádné křiklavé barvy, jen černá, šedá, rezavá a bílá. Klid, který vám dovolí soustředit se.
Další past, do které jsem málem spadl, je přemíra dekorací. Industrialní prostor snese lenošení, ale ne chaos. Když jsem na stůl položil tři různé lampy, začal vypadat jako bleší trh. Stačí jedna velká kovová lampa s převisem a pár knih. Méně je víc. A jestli máte chuť na barvu, použijte ji v textiliích. Oranžový polštář na šedém velvet upholstery dělá zázraky. Ale nezasytíte se jím denně. Proto mám tři sady povlaků a měním je podle sezony. Na podzim dávám tmavě zelené, na zimu vínové. Industrial interior design není nudný, je proměnlivý. Stačí pár kusů a byt vypadá úplně jinak.
V kuchyni jsem narazil na klasický problém malého bytu. Kde udělat pult na jídlo, když nemáte jídelnu? Postavil jsem pracovní desku z masivní dubové fošny na dvě ocelové konstrukce z armatury. Vypadá to jako stůl z fabriky, ale slouží zároveň jako barový pult, psací stůl i místo na vyválení těsta. Když jsou hosté, přisuneme dvě barové židle z recyklovaného kovu a máme posezení pro čtyři. A když je večer klid, stačí stáhnout roletu na okně, jejíž látka imituje staré plátno z továrních vaků. Světlo lamp na provazech vrhá stíny na cihly a vy si připadáte jako v New Yorku třicátých let. Jen ta kávovar je moderní.
Závěrem jedna rada od kutila, který už dvakrát maloval cihly zpátky. Pokud industrial interior design opravdu chcete, investujte do kvalitního úložného systému už na začátku. Když jsem kupoval levnou skříň z dřevotřísky, do půl roku se prohýbala. Vyměnil jsem ji za ocelový regál z lakovny, který stojí tisíc korun a vydrží věčnost. Do něj dávám knihy, desky a krabice se sezónním oblečením. Pod ním stojí kufr na kolečkách s rezervním ložním prádlem. A nad tím vším visí staré hodiny z nádražní čekárny, které tikají každou minutu. Industrialismus není o dokonalé čistotě, je o funkčnosti, . A když večer zatáhnete závěsy z pytloviny, světlo vaší lampy na provaze vytvoří to pravé kouzlo.
Should you cherished this post in addition to you would like to acquire guidance relating to Vecernikol.cz official blog generously check out our own website.