Levnou variantou je také dřevotříska, ale tu nedoporučuji vůbec. Při styku s podestýlkou a trusem rychle nabobtná, ztrácí pevnost a stává se zdrojem zápachu. Podobně dopadají i tenké dýhované desky, které se pro kurník nehodí. Chcete-li stavět z deskových materiálů, sáhněte raději po překližce – má lepší pevnost a při správném nátěru vydrží roky. Překližka sice stojí víc, ale ušetříte za časté opravy.
Stavba kurníku začíná rozhodnutím, z čeho bude. Nejčastěji sáhnete po smrkovém dřevě, OSB deskách nebo překližce. Každý materiál má jiné vlastnosti, které se projeví až při každodenním používání. Dřevo přirozeně dýchá, ale bez údržby rychle trpí vlhkostí. OSB desky jsou levné a rychle se s nimi pracuje, ale mají háček, který většina lidí zjistí až po první zimě.
Častou chybou je větrání pouze při krmení nebo čištění. Krátké vyvětrání sice pomůže, ale vlhkost se vrací během hodin, jakmile slepice dýchají a produkují teplo. Mnohem lepší je trvalé mírné větrání otevřenou štěrbinou o šířce prstu, než občasné prudké otevření dveří. Důležité je také zamezit vzniku tepelných mostů – nezateplená místa nebo praskliny v konstrukci způsobují, že na nich kondenzuje voda, která pak stéká na podestýlku a zvyšuje vlhkost.
Na co si dát pozor? Nepoužívejte byliny, které jsou pro slepice toxické, jako je například pelyněk pravý ve velkém množství. Sušený pelyněk v malém množství odpuzuje hmyz, ale pokud ho dáte příliš, může způsobit zažívací potíže. Vždy byliny střídejte a sledujte reakci hejna. Pokud slepice přestanou snášet nebo se chovají apaticky, okamžitě bylinky odstraňte. Byliny také nenahrazují pravidelný úklid – fungují jako doplněk, ne jako řešení špinavého kurníku.
Častou chybou je umístit větrací otvor příliš nízko, často jen třicet centimetrů nad podlahou. Studený vzduch pak fouká přímo na slepice, které sedí na hřadech. Výsledkem bývá prochladnutí a nachlazení. Naopak horní ventilace, která je nejméně dvacet centimetrů pod stropem, umožní proudění teplého a vlhkého vzduchu ven, aniž by došlo k přímému kontaktu s ptáky. Pokud máte kurník s pevnou střechou, můžete vyvrtat několik otvorů pod střešním přesahem a zakrýt je jemným pletivem, aby dovnitř nevlezli hlodavci nebo vrabci.
Máta peprná působí podobně, ale zaměřuje se hlavně na mravence a roztoče. Čerstvé lístky natrhejte a rozmístěte po hnízdech, nebo je přidejte do podestýlky. Máta má silný aroma, které maskuje nepříjemný zápach trusu. Pozor ale na to, že máta se rychle rozrůstá – pokud ji sázíte do záhonu u kurníku, použijte nádobu bez dna, abyste zabránili nekontrolovanému šíření. V interiéru kurníku ji měňte každé dva až tři dny, protože čerstvá mačkaná máta rychle ztrácí účinnost.
Zima je pro chovatele drůbeže zkouškou. Kurník se kvůli mrazu často těsně uzavře, čímž se uvnitř rychle zvyšuje vlhkost. Právě ta je hlavním spouštěčem plísní, respiračních nemocí a nepříjemného zápachu. Suchý vzduch přitom slepicím nevadí tolik jako průvan, kterého se většina chovatelů obává. Klíčem je najít rovnováhu mezi přísunem čerstvého vzduchu a udržením tepla.
Začněte s jednou bylinou a postupně přidávejte další. Sušené byliny skladujte ve vzduchotěsných nádobách, aby neztratily účinné látky. Pravidelná aplikace jednou týdně udrží hmyz na uzdě a zápach bude snesitelnější. Byliny vám také ušetří peníze za chemické přípravky a zlepší prostředí pro vaše slepice, které budou zdravější a spokojenější.
Když se řekne vápno do kurníku, většina chovatelů si představí spolehlivou ochranu proti vlhkosti a parazitům. Jenže ne každé vápno a ne každý způsob použití je pro slepice bezpečný. Nejčastější chybou je použít čerstvě hašené vápno přímo pod podestýlku. To pak reaguje s vlhkostí trusu, vytváří žár a uvolňuje plyny, které dráždí dýchací cesty ptáků. Výsledek? Slepice kašlou, mají záněty očí, a místo suchého prostředí máte v kurníku chemickou reakci, která škodí víc než pomáhá.
Proč dřevo zůstává nejspolehlivější volbou i přes vyšší nároky na údržbu Masivní dřevo, zejména smrk nebo modřín, je osvědčenou klasikou. Dobře izoluje, odolává změnám teplot a při správném ošetření vydrží deset i více let. Nevýhodou je, že musíte počítat s pravidelnou údržbou – nátěr impregnací každé dva roky a kontrola spojů. Častou chybou je použití hoblovaných prken bez mezer, která pak vlivem vlhkosti pracují a kroutí se. Nechte mezi prkny spáru asi půl centimetru a vnitřek obložte latěmi, aby se slepice nedostaly k izolaci. Důležité je také zvednout celou konstrukci nad zem, třeba na cihly nebo betonové patky, jinak spodní prkna shnijí.
If you liked this short article and you would certainly such as to obtain more facts regarding více informací najdete zde kindly visit our own web-page.