Co dělat, když kuna řádí v kurníku?

Častou chybou začínajících chovatelů je, že kdákání považují za hluk a zbytečně ho potlačují izolací slepice. To je kontraproduktivní, protože před-snáškové kdákání pomáhá ostatním slepicím orientovat se v prostoru a snižuje konflikty o hnízdo. Místo toho se zaměřte na to, abyste měli dostatek hnízd – alespoň jedno na čtyři slepice – a aby byla umístěna v tmavším a klidném koutě kurníku. Tím přirozeně omezíte stres a kdákání se stane méně intenzivní.

Kuna je pro slepice jedním z nejobávanějších predátorů. Nezastaví se před obyčejným pletivem a dovede se protáhnout i velmi malým otvorem. Pokud už u vás řádila, víte, že škody bývají citelné – rozkoušená vejce, zraněné slepice nebo úplně prázdný kurník. Základem obrany je důkladné zabezpečení celého prostoru, nejen samotné budky. Kuna je totiž velmi vytrvalá a trpělivá, takže jakýkoliv slabý článek dříve nebo později objeví.

Co se stane, když štěrbiny špatně umístí

Nakonec si uvědomte, že kdákání není jen zvuk, ale nástroj komunikace. Díky němu poznáte, kdy vejce sesbírat, abyste ho našli teplé a čisté, a také kdy je třeba zasáhnout. Pokud si vedete záznamy o časech snůšky, uslyšíte rychle pravidelnost a odhalíte případné odchylky. Jen pozor – každá slepice má svůj osobitý styl, takže to, co platí pro jednu, nemusí platit pro druhou. Sledujte svoje hejno a časem budete schopni rozlišit i jemné nuance v hlase.

Největší chybou bývá spoléhat se na obyčejné pletivo s velkými oky. Kuna se dovede protáhnout otvorem o průměru pouhých pěti centimetrů, takže klasické slepičí pletivo pro ni není překážkou. Mnohem spolehlivější je použít svařované pletivo s oky maximálně dva centimetry, případně pásy plechu, které kuna není schopna přehrýzt. Dbejte na to, aby pletivo bylo zanořeno do země alespoň třicet centimetrů – kuna totiž velmi ráda hrabe a podhrabávání je u ní stejně časté jako přelezení.

Nejdůležitější je zajistit přívod čerstvého vzduchu u podlahy a odvod vlhkého vzduchu u stropu. Štěrbiny u podlahy umístěte na závětrné straně kurníku, aby dovnitř netáhlo přímo na ptáky. Vytvoříte tím přirozený tah – studený vzduch vstupuje dole, ohřívá se od těl slepic a stoupá vzhůru, kde odchází ven. Tento princip funguje celoročně, jen je potřeba jeho intenzitu regulovat. Ideální je, když si velikost otvorů přizpůsobíte podle ročního období.

Před snůškou bývá kdákání spíše tlumené, často doprovázené specifickým chováním. Slepice se začne více zajímat o hnízdo, přešlapuje, otáčí se a někdy si sedá a zase vstává. Pokud slyšíte opakované, krátké a mírně naléhavé zvuky, které se ozývají v intervalu několika sekund, je to obvykle signál, že hledá vhodné místo. V tuto chvíli je důležité zajistit klid a dostatek podestýlky, protože stres nebo nedostatek soukromí může snůšku zpozdit nebo vést ke snesení mimo hnízdo.

Jak vyřešit vstup do kurníku a okolní prostor? Vstup pro slepice by měl mít dvoukřídlé dveře nebo pevnou záklopku, kterou lze v noci zajistit. Pokud používáte jen záklopku na pantech, zkontrolujte, zda dobře doléhá a nemá žádné mezery. Stejně důležité jsou i větrací otvory – ty musí být opatřeny hustou mřížkou, kterou kuna nerozhrne. Pozor také na střechu: kuna šplhá velmi dobře, takže by měla být pevná a bez jakýchkoliv mezer u hřebene. Jakákoli volná taška nebo prkno je pro ni doslova pozvánkou.

Dalším účinným způsobem je příprava bylinkového odvaru, kterým postříkáte stěny a hnízda. Svařte hrst sušených bylin (např. pelyněk, levandule a řebříček) v litru vody, nechte vylouhovat a přeceďte. Odvar nalijte do rozprašovače a aplikujte na místa, kde se hmyz zdržuje. Tento postřik je bezpečný pro slepice, ale vždy ho nanášejte v době, kdy jsou slepice venku na výběhu, aby nedošlo k podráždění dýchacích cest.

Začněte s jednou bylinou a postupně přidávejte další. Sušené byliny skladujte ve vzduchotěsných nádobách, aby neztratily účinné látky. Pravidelná aplikace jednou týdně udrží hmyz na uzdě a zápach bude snesitelnější. Byliny vám také ušetří peníze za chemické přípravky a zlepší prostředí pro vaše slepice, které budou zdravější a spokojenější.

Nezapomeňte na to, že materiál, který zvolíte, ovlivní i údržbu. Hladký povrch (lakované dřevo, OSBečka s nátěrem) se snadno otírá a vydezinfikujete ho, kdežto hrubé neohoblované prkna zachytávají trus a nečistoty. Pokud máte možnost, vyberte materiály s minimem spár a všechny rohy zaoblete. Slepice mají tendenci klovat do všeho, co trčí, a při špatném provedení vám rychle vyklovou izolaci nebo poničí hrany.

If you have any queries regarding the place and how to use zdroj informací, you can speak to us at the page.

Scroll to Top