Kombinace mechanické ochrany a plašičů je nejspolehlivější. Pokud kuna už jednou našla cestu, bude se vracet. Proto po každém útoku zkontrolujte, jestli se neobjevila nová díra, a plašič přemístěte. Další možností je pořídit si psa, který kurník hlídá, nebo kočku, která sice kunu nezažene, ale svým pachem odradí menší škůdce. Důležité je nezapomínat na prevenci — pravidelně kontrolujte stav kurníku a okolí, odstraňujte spadané ovoce, které přitahuje kuny, a zabezpečte i kompost, který jim poskytuje potravu. S trochou úsilí a správnou kombinací metod udržíte své slepice v bezpečí.
Když zvolíte OSB desky, počítejte s dokonalým utěsněním OSB desky jsou levnější a rychlejší variantou, ale mají zásadní slabinu: hrany a řezné plochy nasávají vodu jako houba. Pokud se rozhodnete pro tento materiál, musíte každou hranu napustit voděodolným nátěrem nebo voskovým impregnem, a to klidně dvakrát. Další pastí jsou spoje mezi deskami — nechte je spárované na pero a drážku nebo je přelepte asfaltovým páskem. Podlaha z OSB by měla být vždy vyvýšená nad zemí na betonových patkách nebo cihlách, jinak vám ji během zimy vytáhne a zkroutí. Pro stěny volte tloušťku minimálně 15 mm, na střechu pak 18 mm s mírným spádem.
Kuna si k vašemu kurníku najde cestu velmi snadno, pokud jí to umožníte. Nejde jen o škody na drůbeži, ale také o stres, který zvířata prožívají, a o následné komplikace s jejich zdravím. Základem je pochopit, že kuna je mrštná, trpělivá a dokáže se protáhnout i velmi malým otvorem. Proto nestačí jen zavřít dvířka, ale je třeba zkontrolovat celou konstrukci kurníku a zajistit všechny možné vstupy.
Než začnete s ochranou kurníku, zjistěte, s jakým nepřítelem máte tu čest. Kuna skalní i kuna lesní dokážou nadělat pořádnou paseku, ale liší se způsobem lovu i návyky. Kuna skalní častěji vylézá na půdy a do kurníků, zatímco kuna lesní se drží spíše v korunách stromů a k drůbeži se dostává přes střechu. Obě jsou noční predátoři, takže škody objevíte až ráno. Podle stop a trusu poznáte, která kunu máte — trus kuny skalní bývá tmavý a stočený, kuny lesní zase obsahuje zbytky ovoce a peří. Tento detail vám pomůže zvolit správnou strategii, protože třeba plašiče fungují jinak na stromovou a jinak na skalní kunu.
Složení krmné směsi pro nosnice rozhoduje o tom, kolik vajec slepice snese a jak dlouho vydrží snášet. Základní pravidlo zní: čím vyšší podíl obilovin, tím více sacharidů a energie, ale méně bílkovin a minerálů. Proto se vyplatí dívat se na prvních pět ingrediencí na etiketě. Pokud je na prvním místě pšenice, kukuřice nebo ječmen, je to v pořádku, ale nesmí to být jediná složka. Kvalitní směs obsahuje také luštěniny, olejniny a vitamínové premixy.
Správně navržený kurník pro pět slepic není žádná věda, ale vyžaduje, abyste mysleli na potřeby ptáků i na vlastní komfort. Když do toho započítáte rezervu na slepici, kvalitní větrání, hřady, budky a bezpečný výběh, vytvoříte prostor, kde se slepicím bude dařit a kde vám budou snášet pravidelně – bez zbytečných stresů a zdravotních problémů.
Jak poznat, že směs sedí vašemu hejnu? Věnujte pozornost velikosti granulí nebo drtě. Slepice nemají zuby, takže preferují menší částice, které snadno polykají. Příliš jemná moučka se lepí na zobák a způsobuje plýtvání, velmi hrubá zrna zase končí nedojedená. Ideální je drť s příměsí celých zrn, která nutí slepice pohybovat se a přirozeně hledat. Pokud si nejste jistí, vyzkoušejte dvě různé textury a sledujte, kterou slepice preferují – to poznáte podle zbytků v krmítku.
Pokud chcete stabilní snůšku po většinu roku, sáhněte po lehkých a aktivních plemenech, jako je leghornka nebo vlaška. Tyto slepice jsou nenáročné na krmení, ale potřebují hodně pohybu a prostoru. Pokud je zavřete do malého výběhu, začnou si klovat do peří a snůška prudce klesne. Typická chyba začátečníků je právě podcenění prostoru — jedné slepici byste měli dopřát alespoň tři čtvereční metry výběhu, ideálně více.
Plánujete chov pěti slepic a stojíte před otázkou, jak velký kurník vlastně potřebujete? Základní pravidlo je jednoduché: na jednu slepici počítejte alespoň 0,5 až 0,7 metru čtverečního podlahové plochy uvnitř kurníku. Pro pět slepic to znamená minimálně 2,5 až 3,5 metru čtverečního. Pokud ale chcete, aby se slepice cítily opravdu dobře, nešetřete místem – raději přidejte rezervu. Těsnota vede ke stresu, ztrátě peří a poklesu snášky.
Při výběru nezapomeňte na střechu — ta je u kurníku často opomíjená, ale dělá nejvíc práce. Zatímco stěny můžou být z lehčího materiálu, střecha musí unést vrstvu sněhu a zároveň nepropouštět déšť. Ideální je kombinace: krokve z hranolů, záklop z OSB a krytina z pozinkovaného plechu nebo šindele. Plech je praktický, protože na něm nedrží mech a voda rychle stéká. Šindel zase lépe tlumí hluk při dešti, ale vyžaduje pevný podklad. V každém případě počítejte s přesahy střechy alespoň 10 cm na každou stranu — jinak vám voda stéká po stěnách a podlahy brzy navlhnou.
If you adored this information and you would certainly such as to receive more facts regarding pdc.Edu kindly visit our own web-site.