Kromě ošetření ran bys neměl zapomenout na léky proti bolesti a horečce. Tablety ibuprofenu nebo paracetamolu ti pomohou při bolesti hlavy, zubů nebo při počínající nemoci. Pokud máš předepsané léky, vezmi si jich vždy dostatek na den navíc, kdyby se túra protáhla. Dále se hodí tablety proti nevolnosti, zejména pokud jedeš do hor autem nebo na lodi. Nezapomeň ani na kapky do nosu – ucpaný nos zkazí každý výhled.
Jak rozlišit stabilní a hrozivou oblačnost podle tvaru i výšky Za stabilního počasí uvidíte na obloze izolované kupovité mraky (cumulus) s rovným dnem a jasnými okraji. Pokud takové mraky přes den nenarůstají do výšky a jejich vrcholky zůstávají zaoblené, můžete pokračovat v túře. Jestliže ale začnou připomínat karfiol nebo věž s plochým vrcholem (cumulonimbus), očekávejte rychlý vývoj bouřky. V tu chvíli je nejvyšší čas sestoupit z hřebene a najít úkryt v nižších polohách.
Zkušení horští vůdci se na předpověď počasí nedívají pouze do aplikací. Mraky totiž podávají přímé svědectví o tom, co se děje ve vyšších vrstvách atmosféry. Naučit se číst jejich tvary a pohyb vám může zachránit život, zejména pokud se pohybujete v exponovaném terénu, kde se počasí mění během minut. Základní princip je přitom jednoduchý: čím výše se mrak nachází a čím rychleji se mění jeho tvar, tím rychleji se mění i počasí.
Na co si dát pozor při balení a užívání lékárničky Lékárničku měj vždy v horní části batohu, abys k ní měl rychlý přístup, aniž bys musel vysypat celý obsah. Ideální je malý nepromokavý sáček nebo krabička, kterou snadno najdeš i ve tmě. Před odchodem zkontroluj datum spotřeby všech léků a stav obvazů – stará náplast ztuhne a kovové nůžky rezaví. Pokud nosíš brýle, přibalte i náhradní šroubky a malý šroubovák, který se hodí na opravu obrouček.
Než vyrazíte do neznačeného terénu, zastavte se a prohlédněte si mapu. Ne tu v mobilu, ale papírovou, kterou si schováte do zipu. Všímejte si vrstevnic, vodních toků, hřebenů a údolí. Vytvořte si v hlavě mentální obraz krajiny, takže když se ocitnete v terénu, budete vědět, co máte kolem sebe hledat. Nechte si na mapě vyznačit výchozí bod a cíl, a hlavně si zapamatujte, kde je sever. To je základ, bez kterého se nehnete.
Plánování vody na túru začíná dlouho předtím, než vyrazíte. Základní pravidlo je jednoduché: spočítejte si potřebu na každou hodinu chůze, připočtěte rezervu na nepředvídatelné situace a teprve poté balte batoh. Na běžný výlet v mírném terénu počítejte s půl litrem za hodinu, v horku nebo při stoupání klidně dvojnásobek. Nezapomeňte, že potřebu zvyšuje i suché prostředí, vítr nebo výškové slunce. Vždy mějte rezervu alespoň půl litru navíc, a to i na trase, kde podle mapy mají být studánky – ty mohou být vyschlé nebo znečištěné.
Typickou chybou je spoléhat se na přírodní zdroje bez ověření. Voda z potoka může vypadat křišťálově čistě, ale obsahovat bakterie, prvoky nebo zbytky hnojiv z polí. Pokud nemáte spolehlivý filtr, tabletky na dezinfekci nebo možnost převařit, raději se jí vyhněte. Stejně tak pozor na vodu z plechových studánek – často je stojatá a plná mikrobů. Místo improvizace si raději naplánujte trasu tak, abyste věděli, kde je ověřený zdroj, a to i za cenu delší zajížďky.
Důležité je také vědět, co s tebou může udělat hmyz nebo alergie. Dej si do lékárničky antihistaminikum – tablety i mast při bodnutí hmyzem. Pokud víš, že trpíš alergií, měj u sebe vždy adrenalinový autostříkač, pokud ti byl předepsán. Dále se vyplatí přibalit pinzetu – pomůže při vytažení třísky, klíštěte nebo bodliny z rostlin. Po túře si prohlédni celé tělo, zejména záhyby kůže a vlasy, a případné klíště odstraň do 24 hodin.
Základem každé lékárničky na túru je materiál na ošetření odřenin a puchýřů. Přibal si několik sterilních čtverců, leukoplasti a náplast na puchýře, která dobře drží i při potu. Důležité je také elastické obinadlo – hodí se nejen na fixaci kloubů, ale i jako první pomoc při podvrtnutí. Přidej dezinfekci ve formě spreje nebo jednorázových ubrousků, která nezabere moc místa. Vyhni se skleněným lahvičkám, které se v batohu snadno rozbijí.
Poslední bod se týká výběru stopy. V terénu, kde to jde, nechoďte přímo po sestupnici, ale využijte šikmý traverz – střídejte směr podél svahu. Tím sice prodloužíte trasu, ale zásadně snížíte úhel dopadu a zapojíte více svalů na vnější i vnitřní straně nohou. V sypkém štěrku nebo na suti se vyplatí klouzat spíše než dělat krůčky – ale jen pokud máte pevnou obuv a dobře odhadnete povrch. Zkuste tyto techniky příští túru a všimněte si, jak se změní váš pocit po příchodu do údolí.
If you have any concerns about the place and how to use Http://kuniunet.Com/, you can call us at our own page.