Typickou chybou je nanést moc silnou vrstvu najednou. Tmel pak schne nerovnoměrně a vytvoří trhliny. Stejně problematické je brousit příliš brzy. Pokud tmel ještě není suchý, ucpává brusný papír a výsledek je flekatý. Brousit začni až po úplném vytvrdnutí, zkuš to prstem – povrch musí být studený a tvrdý. Při broušení použij jemnější papír (např. zrnitost 120–150) a táhni ho dlouhými pohyby. Prach z broušení vždy setři vlhkým hadříkem, jinak nová vrstva nebude držet.
Míchání tmelu je krok, který rozhoduje o výsledku. Suchou směs vždy sypej do vody, nikdy naopak, jinak se v prášku vytvoří hrudky. Použij čistou vodu pokojové teploty a míchej pomalu, ideálně vrtačkou s míchadlem. Důležité je nechat směs asi pět minut odstát a poté znovu promíchat. Tím aktivuješ pojiva a tmel bude krémovější. Pokud směs vyjde příliš řídká, přidej trochu suchého prášku, ale vždy jen po malých dávkách. Naopak příliš hustý tmel špatně přilne a praská. Míchej jen tolik, kolik spotřebuješ do třiceti minut, protože tmel rychle tuhne.
Nejčastější chybou u kovového roštu je špatná vzdálenost profilů. Když desky kotvíte přes dva sousední profilky, které nejsou přesně 60 cm od sebe, hrana sádrokartonu nedosedne na střed profilu a začne se lámat. Před šroubováním si proto vždy zkontrolujte rozteč posuvným měřidlem. Stejně důležité je i ukotvení sloupků k vodícím profilům – spojujte je nýty nebo samořeznými šrouby, nikdy ne pouze zacvaknutím.
Broušení sádrokartonu je fáze, kterou většina kutilů podceňuje, a výsledkem jsou pak vlny a přechody viditelné po nalakování. Než ale vezmete do ruky brusku, musí být tmel zcela suchý. Povrch poznáte podle rovnoměrně světlé barvy bez tmavších skvrn. Pokud tmel brousíte příliš brzy, ucpává papír a vytváří rýhy, které se pak musí znovu zatmelovat. Vlhkou sádrokartonovou desku také snadno poškodíte, protože papír na povrchu se pod tlakem trhá.
Nakonec se vyhněte tomu, abyste desky používali jako nosiče těžkých předmětů, jako jsou závěsná WC nebo velká zrcadla. Do duté stěny z impregnovaného sádrokartonu kotvěte pouze lehké věci. Pro těžší prvky musíte do konstrukce přidat výztužné profily nebo použít chemické kotvy. Povrch sádrokartonu do vlhka je sice odolný, ale to neznamená, že je nerozbitný. Při montáži zacházejte s deskami opatrně, protože poškozená hrana se opravuje obtížněji než u klasické desky a vždy zůstává místem, kde hrozí průnik vlhkosti.
Jak se vyhnout nejčastějším chybám při montáži Nejčastější chyba je podcenění počtu profilů. Pokud dáte CW profily od sebe příliš daleko, sádrokarton se začne vlnit. Pro sádrokartonové desky o tloušťce 12,5 mm dodržujte maximální rozteč 60 cm, pro koupelnové impregnované desky raději 40 cm. Další častou chybou je vynechání těsnicí pásky mezi UW profilem a podlahou – tato páska tlumí hluk a zabraňuje průvanu. Nezapomeňte ji použít i tam, kde konstrukce přiléhá k plášti domu.
Nezapomeň na rohy a vnitřní kouty. Tam nepoužívej papírovou pásku, ale případně kovový profil. Na kouty nanášej tmel v tenkých vrstvách a nech každou pořádně zaschnout. Pokud máš pocit, že je povrch po zaschnutí propadlý, přidej další tenkou vrstvu. Vyhneš se tak nerovnostem, které by vynikly po malbě. Před finálním nátěrem celou plochu napenetruj, jinak tmel nasaje barvu a vytvoří matné fleky.
Než začneš tmělit, věnuj pozornost výběru správného tmelu. Na trhu najdeš dva základní typy: sádrový a polymerový. Sádrový tmel je ideální pro suché prostory, dobře se brousí a je cenově dostupný. Polymerový tmel je pružnější, odolnější vůči vlhkosti a lépe drží v místech s vyššími nároky na pevnost. Pro koupelny a kuchyně sáhni po polymerovém, pro běžné obytné místnosti ti sádrový postačí. Vždy si přečti obal, ať víš, jestli je tmel určený na přelepení pásky, nebo až na finální vyhlazení.
Jak správně nanést tmel a předejít prasklinám Před aplikací se ujisti, že jsou spoje sádrokartonu čisté a suché. Zkosené hrany lehce napenetruj, aby tmel nesál vodu příliš rychle. První vrstvu nanášej pomocí široké špachtle do spoje a zatlač do něj papírovou pásku. Pásku vždy zapusť do tmelu, ne jen polož na povrch. Přetáhni ji špachtlí a odstraň přebytečný tmel. Po zaschnutí (obvykle 24 hodin) nanes druhou vrstvu, která překryje pásku a vyrovná přechod. Šířku vrstvy rozšiřuj postupně – první vrstva asi 10 cm, druhá 20 cm, třetí 30 cm. Tak dosáhneš hladké plochy bez viditelného přechodu.
Nejčastější chybou bývá osazení profilů na tvrdo bez mezery. Profily se při změnách teploty a vlhkosti mírně pohybují, proto ponechte na začátku a na konci stěny spáru alespoň 10 mm. Tuto mezeru vyplňte akustickou páskou nebo ji nechte volnou pro dilataci. Při montáži nezapomeňte na předvrtání otvorů pro vedení elektriky – řezat profily až po instalaci je zbytečná práce a oslabuje konstrukci.
If you liked this article so you would like to get more info concerning Barvy StěN Do ObýVáKu kindly visit our own web page.