Nezapomínejte ani na údržbu. Popel z topeniště odstraňte až po úplném vychladnutí, ideálně do nehořlavé nádoby. Táhlo komína nebo výduch kontrolujte pravidelně, minimálně jednou za sezónu. Zanesený komín nejenže snižuje tah, ale může způsobit i požár. Stejně tak pravidelně čistěte sklo, ale ne agresivními chemikáliemi, stačí voda s octem a měkký hadřík.
Nejjednodušší test je poklep. Suché dřevo vydává zřetelný, jasný a téměř kovový zvuk, podobný ťukání na tvrdý plast. Čerstvě nařezané dřevo zní naopak tlumeně, až dutě. Poklepejte dvěma poleny o sebe nebo na ně udeřte kloubem. Pokud zvuk rezonuje a rychle doznívá, je to dobrá zpráva. Tupý zvuk znamená, že v buňkách dřeva je stále voda. Tento test je nejspolehlivější u štípaných polen, která mají odhalené vnitřní vrstvy.
Žáruvzdorná barva není obyčejný nátěr. Její správná aplikace začíná dlouho před otevřením plechovky. Nejprve kamna důkladně očistěte od starých vrstev, rzi i mastnoty. Ideální je kombinace drátěného kartáče, brusného papíru a odmašťovacího prostředku. Povrch musí být suchý a zbavený všech nečistot, jinak barva popraská a začne se loupat už při prvním zatopení. Pamatujte, že kvalita přilnutí závisí na mechanické přípravě, ne na množství nanesené barvy.
Na co si dát pozor: nikdy se nespolehněte jen na jeden znak. Dřevo, které je na povrchu suché, může být uvnitř stále vlhké, zejména pokud bylo skladováno pod přístřeškem, ale těsně naskládané. Kůra může být suchá, ale jádro polena ještě obsahuje vodu. Pokud máte podezření, že je dřevo vlhké, nechte ho ještě dosušit na vzdušném místě. Nechte si poradit i od prodejce, ale vždy si dřevo raději prohlédněte a poklepejte na něj sami. Vyhnete se tak nákupu dřeva, které vám místo tepla přinese jen dým a námahu.
Popel ze dřeva je jedním z nejdostupnějších přírodních hnojiv, ale většina zahrádkářů ho buď vyhodí, nebo použije špatně. Nejčastější chybou je sypat ho na záhony bez rozmyslu, a pak se divit, že rostliny trpí. Přitom stačí dodržet pár zásad, aby se z popela stal spolehlivý pomocník, ne škůdce.
Prvním a nejčastějším využitím je aplikace na záhony jako přírodní hnojivo. Popel rozsypte na povrch půdy v tenké vrstvě – maximálně 1–2 milimetry – a lehce zapravte hráběmi. Doporučené množství je zhruba 100 gramů na metr čtvereční, což odpovídá jedné hrsti. Aplikujte ho nejlépe na jaře nebo na podzim, ne během vegetace, aby nedošlo k popálení kořenů. Vyhněte se plochám, kde rostou kyselomilné rostliny jako borůvky, rododendrony nebo vřes, protože popel zvyšuje pH půdy.
Jak správně založit oheň a udržet ho v kondici Způsob, jakým zakládáte, rozhoduje o tom, jestli se kamna dostanou na provozní teplotu rychle, nebo se budete půl hodiny trápit s dýmem. Správný postup je takzvané hoření shora. Do topeniště naskládejte větší polena, na ně menší a navrch podpalovač. Zapalte ho a nechte oheň hořet směrem dolů. Tento způsob zajišťuje postupné prohořívání všech vrstev, rovnoměrný výkon a minimální produkci popela. Vyhněte se podpalování papírem nebo lepenkou, které obsahují chemikálie a vytvářejí saze.
Když topíte dřevem, vlhkost rozhoduje o tom, kolik tepla z něj skutečně získáte a jak často budete čistit komín. Vlhkomer je praktická pomůcka, ale ne vždy ho máte po ruce. Existují ale spolehlivé fyzické znaky, podle kterých poznáte suché dřevo bez měření. Stačí se zaměřit na zvuk, vůni, hmotnost a vzhled. Tyto metody vám dají dostatečně přesnou představu o tom, zda je dřevo připravené ke spálení, nebo ještě potřebuje vyschnout.
Důležitý je i výběr správného typu barvy. Pro kachlová kamna použijte barvu určenou na keramiku, pro litinová kamna zase barvu s vyšší odolností proti mechanickému poškození. Nikdy nemíchejte různé typy barev mezi sebou. Pokud si nejste jistí, poraďte se v prodejně, ale vždy si ověřte, že barva odpovídá maximální teplotě, kterou povrch dosahuje. U kamen na dřevo to může být až 600 stupňů Celsia.
Vůně je druhý silný ukazatel. Čerstvé dřevo voní ostře, někdy až kyselě, protože uvolňuje třísloviny a pryskyřice. Suché dřevo má neutrální, téměř žádný zápach. Pokud ucítíte intenzivní dřevitou vůni, s největší pravděpodobností je dřevo ještě čerstvé. Nezapomeňte, že i tvrdé dřevo, jako je buk nebo dub, voní po pokácení docela výrazně. Teprve po dvou až třech letech skladování se vůně vytratí a zůstane jen jemný, čistý tón.
Častou chybou je také používání dřeva napadeného houbou nebo hnilobou. Takové dřevo má sníženou výhřevnost a při hoření může uvolňovat nepříjemné látky. Vždy vybírejte zdravé kusy s hladkým povrchem a bez známek rozkladu. Pokud dřevo skladujete správně, vydrží vám dobré i několik let; nechte ho však před topením vždy vytemperovat na pokojovou teplotu, aby se v něm neusazovala kondenzace.
When you liked this information as well as you would like to get more details about Www.Blurb.Com i implore you to go to our web-site.