Dalším účinným nástrojem jsou přirození konzumenti řas. Do akvária můžete nasadit krevety (např. krystalové nebo třešňové), které se živí řasovými nárosty, nebo některé druhy ryb, jako jsou ancistrusy či parmičky. Upozornění: tento způsob funguje jen při mírném výskytu řas, nikoliv při totálním přemnožení. V kritickém stavu je třeba sáhnout po mechanickém odstranění – řasy na skle seškrábejte speciální škrabkou, vláknité řasy vytahujte pinzetou a zelenou vodu řešte výměnou vody a krátkodobým zatemněním akvária.
Nezapomeňte na to, že mnoho ryb dorůstá do větších rozměrů, než se uvádí v obchodě. Před nákupem si zjistěte, kolik prostoru konkrétní druh potřebuje, a to nejen pro plavání, ale i pro teritorium. Přelidněná nádrž je nejjistější cesta k nemocem a úhynu. Obecně platí, že na každý centimetr dospělé rybky by mělo připadat alespoň jeden až dva litry vody, ale u velkých druhů to neplatí – ty potřebují výrazně víc. Raději si vyberte menší počet druhů, které se k sobě hodí, než abyste do nádrže nacpali všechno, co se vám líbí.
Mezi osvědčené začátečnické druhy patří živorodky – třeba gupky, paví očka nebo mečovky. Tyto ryby jsou malé, barevné a hlavně velmi odolné vůči změnám teploty a složení vody. Skvěle se hodí do nádrže o objemu od 40 litrů. Další dobrou volbou jsou parmičky čtyřpruhé nebo razbory – hejnové ryby, které jsou aktivní a mírumilovné. Vyhněte se naopak bojovným druhům, jako jsou některé cichlidy, které by v menším akváriu způsobily stres a rvačky.
Připravovat rybám krmivo doma má smysl – víte, co do něj dáváte, a můžete ho přizpůsobit jejich potřebám. Mnoho chovatelů ale dělá zásadní chybu: použije suroviny určené pro člověka, a to bez úpravy. Syrové maso, pečivo nebo kořeněné zbytky z kuchyně rybám nesvědčí. Ryby nemají enzymy na trávení lepku ani soli, a nesprávné složení jim může způsobit zažívací potíže nebo znečistit vodu v akváriu.
Než vůbec koupíte sklo, filtr nebo osvětlení, zastavte se u toho, co bude v nádrži žít. Nejčastější chyba začátečníků spočívá v tom, že nejdřív koupí akvárium a teprve potom přemýšlí, kam ho postaví a co do něj dá. Přitom právě umístění a výběr ryb rozhodují o tom, jestli se z chovu stane radost, nebo nekonečný boj s řasami a zaběhlou vodou. Základní pravidlo zní: plánujte od konce. Tedy od cílové obsádky a rostlin, ne od rozměrů nádrže.
Dalším krokem je volba techniky. Filtrace není jen o tom, že voda „vypadá čistě”. Je to biologický systém, který odbourává odpadní látky. Pro začátek zvolte filtr s průtokem odpovídajícím objemu nádrže – měl by zvládnout přečerpat vodu alespoň třikrát za hodinu. K tomu patří topítko s termostatem a spolehlivý teploměr. Na osvětlení se vyplatí investovat do LED, které mají nižší spotřebu a delší životnost. Nezapomeňte také na časovač, protože pravidelné střídání dne a noci je pro ryby i rostliny zásadní. Pokud chcete živé rostliny, pořiďte si substrát s živinami, ne obyčejný písek.
Při výběru ryb dbejte na to, aby měly stejné nároky na teplotu a pH vody. Většina výše zmíněných druhů preferuje teplotu mezi 22 a 26 °C a neutrální až mírně zásaditou vodu. Před nákupem si zjistěte, jak velká ryba doroste – mnohé druhy, které se prodávají jako malé, dosahují v dospělosti desítek centimetrů a do malé nádrže se nevejdou. Typická chyba začátečníků je pořídit si rybu, která potřebuje hejno, a dát ji samotnou – pak strádá a schovává se. Proto kupujte vždy alespoň 5–6 kusů od každého hejnového druhu.
Rozdíl mezi vnitřním a vnějším filtrem není jen v tom, kam ho umístíte. Vnitřní zabere místo v nádrži a jeho filtrační náplň je malá, ale snadno ho udržujete. Vnější schováte pod skříňku, má větší komoru pro biologické médium a nekazí výhled. Jenže ho musíte obsluhovat hadicemi, a když ho zapomenete odvzdušnit, po zapnutí začne chrlit pěnu. Pro menší nádrže do sta litrů prakticky nemá smysl kupovat vnější, vyjde dráž a údržba je nepoměrně složitější.
Průtok neberte jako svaté číslo, ale jako výchozí bod Výrobci uvádějí průtok v litrech za hodinu, ale skutečné číslo vždy závisí na výšce vodního sloupce a na tom, kolik máte v nádrži rostlin. Skutečný průtok bývá o třicet procent nižší, než slibuje krabice. Pro ryby bez proudu, jako jsou paví očka, snižte výkon na polovinu a nasměřujte výtlak na hladinu, aby se voda nehnala na jednu stěnu. Naopak pro cichlidy, které mají rády proud, můžete zvolit výkonnější model a přidat těleso navíc, aby se proud rozložil rovnoměrně.
Jak zařídit akvárium, aby ryby měly šanci přežít Než ryby do nádrže pustíte, musí být akvárium zajeté – tedy s dostatečně rozvinutou bakteriální kulturou. Tento proces trvá 4–6 týdnů a urychlit ho můžete přípravkem z akvaristiky, ale nikdy ne rybami samotnými. Dno pokryjte jemným pískem nebo oblázky, přidejte pár kořenů nebo kamení a několik živých rostlin – ty nejen zlepšují vodu, ale poskytují rybám úkryty. Důležité je také pravidelně měnit vodu – jednou týdně vyměňte asi 20–30 % objemu. Častým omylem je filtrace, která je příliš silná – malé ryby pak musí neustále plavat proti proudu a jsou vyčerpané.
If you have any type of concerns concerning where and the best ways to make use of zdroj, you can call us at our own webpage.