Rozdíl mezi GIA a IGI spočívá především v přísnosti hodnocení. GIA je obecně považována za přísnější laboratoř, zejména u vyšších stupňů čistoty a barvy. IGI má naopak tendenci hodnotit o něco benevolentněji, což znamená, že kámen s certifikátem IGI může mít stejný stupeň barvy jako kámen od GIA, ale ve skutečnosti může být o jednu až dvě kategorie horší. Při koupi se proto vyplatí porovnat certifikáty od obou laboratoří na stejných kamenech, pokud máte možnost.
Čtvrtou možností je chemický test kyselinou. K dostání jsou speciální testovací sady na drahé kovy, které obsahují kyselinu dusičnou nebo směsi s jinými činidly. Postup je jednoduchý: kápněte kapku kyseliny na nenápadné místo (například do vnitřní strany prstenu) a pozorujte reakci. Pravá platina kyselinu neabsorbuje a zůstává beze změny, zatímco padělky začnou šumět, měnit barvu nebo se rozpouštět. Dejte pozor na to, že kyselina leptá povrch, proto test provádějte pouze tam, kde případná stopa nebude vidět. Tento test je poměrně spolehlivý, ale vyžaduje opatrnost při manipulaci s chemikáliemi.
Při nákupu diamantu je certifikát od renomované laboratoře jediným spolehlivým zdrojem informací o jeho kvalitě. Ne všechny certifikáty jsou však stejné a ne každý údaj v nich znamená to, co se na první pohled zdá. Naučit se číst v nich je přitom jednodušší, než si většina lidí myslí.
V neposlední řadě si dejte pozor na to, co certifikát neobsahuje. GIA ani IGI nehodnotí původ kamene (např. zda je přírodní nebo laboratorně vypěstovaný). To musí být uvedeno zvlášť. Pokud vám prodejce tvrdí, že certifikát zaručuje přírodní původ, neříká pravdu. Pro laboratorní diamanty existují specifické certifikáty (např. GIA Laboratory-Grown Diamond Report), které se odlišují jasně napsaným označením. Jakýkoli certifikát bez tohoto rozlišení by měl být signálem k obezřetnosti.
Vlastnit certifikát se vyplatí i při prodeji šperku. Kupující ho totiž vyžadují jako důkaz pravosti a kvality. Pokud certifikát nemáte, můžete si ho nechat vystavit dodatečně – buď u laboratoře, která kámen původně certifikovala, nebo u nezávislého znalce. Tento krok vám usnadní nejen pojištění, ale i případné budoucí prodeje.
Když kupujete diamant, certifikát není jen papír navíc – je to jediný objektivní zdroj informací o kameni. Bez něj se pohybujete v nejistotě, protože parametry jako barva, čistota nebo brus nelze spolehlivě odhadnout pouhým okem. Nejčastěji se v České republice setkáte s certifikáty od laboratoří GIA a IGI. Oba jsou uznávané, ale liší se v přísnosti hodnocení a v tom, co přesně měří. Naučit se v nich číst je základ, jak se vyhnout přeplatku nebo zklamání.
Na co si dát pozor při oceňování a hlášení škody Typickou chybou je odevzdání starého certifikátu, který neodpovídá aktuálnímu stavu šperku – například po vyměnění kamene či po opravě. Pojišťovna v takovém případě může považovat dokument za neplatný. Vždy si nechte vystavit nový certifikát po jakékoli úpravě. Při hlášení škody mějte připravenou fotografii šperku s viditelnou rytinou a také kopii certifikátu. Bez těchto dokladů je celý proces zdlouhavý a může skončit nižším plněním.
Praktická rada pro nákup v ČR: pokud kupujete diamant online nebo v kamenné prodejně, vždy si vyžádejte kopii certifikátu před platbou a porovnejte ji s kamenem. Většina prodejců vystavuje diamanty s certifikátem IGI, což je levnější varianta pro menší kameny (do 1 karátu). U investičních kamenů nad 2 karáty se vyplatí hledat GIA – lépe drží hodnotu při dalším prodeji. Typická chyba je kupovat drahý kámen jen podle čísla certifikátu, aniž byste si ověřili, zda je papír vystaven na konkrétní kámen, ne na stejně vypadající vzorek.
Při sjednávání pojištění šperku hraje certifikát diamantu zásadní roli. Bez něj pojišťovna nemá jak ověřit hodnotu kamene, a proto vám může nabídnout pouze pojistné plnění odpovídající váze zlata či jiného kovu. Certifikát je tedy klíčem k tomu, aby byl váš kámen oceněn jako diamant, nikoli jako pouhá ozdoba.
Co znamenají zkratky a kódy v certifikátu Vedle 4C obsahuje certifikát také údaje o proporcích, symetrii a leštění. Tyto hodnoty se uvádějí v milimetrech a úhlech, které určují, jak bude kámen lámat světlo. U brusu se hodnotí například tloušťka hrany, velikost tabulky nebo hloubka kamene. Pokud je hloubka příliš velká nebo naopak malá, kámen ztrácí na lesku a může působit tmavším dojmem. Na certifikátu si všímejte i údaje o fluorescenci – silná fluorescence může způsobit, že kámen při denním světle vypadá mléčně, což většina kupujících nechce.
If you beloved this article and you would like to be given more info relating to na této stránce kindly visit our web-page.